Komiksové tipy & triky
Zpozorníte při zaslechnutí slůvka "komiks"? Vybaví se vám pod ním Čtyřlístek, Superman či jiná díla a chtěli byste nahlédnout pod pokličku toho, jak vlastně něco podobného vytvořit? Myslíte si o sobě, že nemáte dostatečný talent, abyste se pustili do tvoření? Při pohledu na prázdný papír vás nenapadá co dál?
Pokud jste si na tyto otázky odpověděli kladně, pusťte se do čtení následujícího článku!
JAK NA KOMIKS?
Než začnete s kreslením komiksů do naší soutěže, rádi bychom vám poskytli několik tipů, jak při jejich tvorbě postupovat.
Přestože je komiks velmi volným žánrem, který nabízí nespočet možností technického i obsahového zpracování, jež balancují mezi literárnem a výtvarnem, existuje pro něj přeci jenom několik konvencí, které je dobré dodržet.
V rámci několika krátkých článků bude řeč o tom, jak s tvorbou komiksu začít, jak vybrat téma a zpracovat ho do příběhu. Řekneme si něco také o komiksových bublinách, hlavním hrdinovi a technice zpracování.
Důležité upozornění na začátek: Nemusíte být žádní světoborní kreslíři, abyste s komiksem začali! Pokud nevěříte, podívejte se například na díla v současnosti velmi uznávané výtvarnice Venduly Chalánkové. V komiksu jde totiž především o originalitu.
JAK ZAČÍT?
Při tvorbě jakéhokoliv díla je nejhorší první fáze „prázdného papíru“. Tu můžeme snadno překonat tím, že si sepíšeme níže uvedenou osnovu obsahující body, které bychom při tvorbě komiksu v každém případě museli vzít v potaz.
- Téma / Myšlenka = popudy k tvoření, ideje, pocity, záměr (Chci komiksem na něco upozornit? Chci jím čtenáře inspirovat? Mluvím z vlastní zkušenosti?).
- Forma = typ komiksu (dokumentární, informační, umělecký, popisný, superhrdinský, akční, beze slov, návod). Jaký bude styl vyprávění (humorný, lyrický, tragický, ironický)?
- Styl = Bude se jednat o realistický komiks či karikaturu?
- Struktura = Příběh (úvod, bod obratu, krize, rozuzlení). Kdo je vypravěč? Jak bude příběh končit (otevřený konec, šťastný/tragický)? Délka komiksu (Kolik stránek, panelů bude mít)? Důležité scény (Které scény jsou pro pochopení komiksu nezbytné)? Jak vysvětlíme myšlenku komiksu (skrze obrázky či text)? Kdo jsou hrdinové komiksu (lidi, věci, pocity, zvířata, rostliny)?
- Technika = technika vytvoření. Jaký typ techniky zvolím (kresba, malba, koláž, fotostory, linoryt)? Jakým štětcem, tužkou, pastelkou, fixou budu kreslit? Bude komiks černobílý nebo barvený? Z čeho budu sestavovat koláž (noviny, fotky, obrázky, barvené papíry)? Jakým foťákem budu fotit? S jakým papírem budu pracovat (černý, bílý, barevný) a jak velkým (A4, A3)? Budu dělat úpravy v počítači (přidání bublin v počítači)?
Příklad: Návrh komiksu "O pánovi, co šel vyhodit odpadky." podle výše uvedené osnovy.
1. Téma: Jaké trable člověk může začít, pokud se rozhodne recyklovat odpad. Myšlenka: "Originálně upozornit na to, že recyklování odpadků by mělo být samozřejmou součástí každodenního života."
2. Forma: Humorný komiks.
3. Styl: Jedná se o karikaturu, zjednodušení reality.
4. Struktura: Příběh na 1 A4 (úvod: pán jde s odpadky k zapuštěnému kontejneru na plasty, přemýšlí nad tím, co si dá k obědu; bod obratu: snaží se vložit odpadky do koše, ale nedaří se mu to; je čím dál tím nasupenější; konec: propadne se do kontejneru, pokračuje ve svém monologu). Komiks bude mít 8 obrázků. Budou použity jak monologové, tak myšlenkové bubliny a citoslovce.
5. Technika: kresba černou fixou na papír, naskenováno, dokresleno v počítači v programu "Malování".
Zde výsledný komiks:
Jak takovýto jednoduchý komiks na vámi zvolené téma vytvořit a získat tak skvělé ceny v naší soutěži? To se dočtete níže.
TÉMA
Forma zpracování komiksu se v první řadě odvíjí od volby tématu.
Co bychom měli mít při jeho výběru na paměti?
- Nejdůležitější je, aby téma autora bavilo/zajímalo.
- Mělo by v autorovi vyvolávat nějaké pocity/emoce - pozitivní či negativní, které jsou zdrojem inspirace. Uvidíte, že myšlenka komiksu, která je jeho nosným pilířem, se vám při vhodném výběru tématu vynoří sama.
- Pomůže také, pokud má autor k tématu nějakou osobní vazbu.
- Každý z nás má „světu“ co říct :). Nenechte se tedy odradit strachem z toho, že námět vašeho komiksu není dostatečně dobrý!
TIP: Soutěž má 17 témat, za kterými se skrývají jednotlivé Cíle udržitelného rozvoje. Projděte si popisy a odkazy u jednotlivých Cílů. Pokud vás některé osloví, udělejte si krátký brainstorming a napište si na papír, co vás na tématu zajímá. Zkuste si k tématu dohledat další informace. Zkuste se takto zamyslet nad více tématy.
Příklad: Oslovilo mě téma udržitelnosti měst. Zajímá mě na něm problém cyklistiky ve městech, neboť rád/a jezdím na kole. Vadí mi to, že v Praze, kde žiji, není rozvinutá infrastruktura cyklostezek. Vzpomenu si také, že jsem četl/a, že významný propagátor cyklistiky v Praze zemřel na kole v dopravní nehodě a byl mu postaven pomník "Bike to heaven".
Toto může být odrazový můstek pro rozvinutí příběhu.
PŘÍBĚH
Pokud máme vybrané téma, můžeme ho rozvinout do příběhu. Ačkoli je komiks v současnosti chápán jako svébytný umělecký žánr, jedná se v podstatě o jistou formu vyprávění. Při jeho tvorbě se tedy můžeme řídit konvencemi platnými pro storytelling (vyprávění příběhů).
Kde čerpat inspiraci pro příběh?
- Vlastní zkušenosti a osobní zážitky jsou vždy nejlepším materiálem. Pokud se chceme věnovat Cílům udržitelného rozvoje, můžeme se například věnovat tomu, jak jeden z cílů sami naplňujeme.
- Pokud nemůžeme čerpat z našich zkušeností, je možné se inspirovat reálnými příběhy, které najdeme například v denním tisku či z útržků rozhovorů v tramvaji.
- Na našich webových stránkách jsou u jednotlivých cílů uvedené odkazy, pod kterými je možné najít zajímavé reálné příběhy, které také mohou sloužit jako podklad pro tvorbu komiksů (např.: příběh chlapce z Dánska, který vymyslel, jak vytvořit několik tisíc kilometrů dlouhou síť, která bude zachytávat odpadky v oceánu).
- Při přemýšlení nad příběhem je také dobré si ujasnit, jakou formu komiksu aplikujeme (viz bod „Jak začít?") a jak této formě přizpůsobíme strukturu komiksu. Pokud budeme například zpracovávat informační typ komiksu, není nutné, aby měl dramatickou zápletku.
Jak postupovat při tvorbě příběhu?
Vodítkem může být „irský návod pro storytelling“, který má 3 složky:
Scéal = příběh
Nejprve si musíme uvědomit, jaký je náš osobní vztah k tématu. Na co já osobně se chci v příběhu soustředit. Musím tedy zjistit, co mě na tom příběhu nejvíce zajímá.
Scale = kontext
Dále bychom se měli zamyslet nad tím, jak náš příběh - který chceme vyprávět, protože nás vnitřně oslovuje - zapadá do „širšího kontextu“. Zdali může být zajímavý i pro ostatní lidi/čtenáře komiksu.
Sale = Jak příběh prodat?
Poslední složkou je bod, který nám říká, že příběh musíme umět „prodat“, aby u čtenáře vyvolal námi zamýšlenou reakci. Chceme čtenáře pobavit? Chceme, aby si něco uvědomil, nad něčím se zamyslel? Chceme ho příběhem dojmout? Chceme ho o něčem informovat? Na základě naší odpovědi zvolíme následně techniku a formu vyprávění.
Struktura komiksu
Většina typů komiksu by měla mít následující strukturu:
1) Začátek/expozice/úvod = V této části čtenáře seznamujeme s prostředím, ve kterém se pohybujeme, představíme hrdinu.
2) Bod obratu = V této části poukážeme na blížící se konflikt alias „Něco tady nehraje!"
3) Konflikt/krize = Vyvrcholení komiksu.
4) Konec/Rozuzlení = Může být otázka na konec / vtipný dovětek / shrnutí.
Storyboard
Jakmile máme příběh v hlavě, vytvoříme si storyboard (obrázkový scénář). Jedná se o velmi hrubý náčrt komiksu. Jeho účelem je, abychom si udělali představu o rozložení jednotlivých obrázků a jejich počtu na stránce. Tužkou si načrtneme okénka komiksu (panely) a naskicujeme, co se v nich bude dít, a to včetně komiksových bublin.
Ideální inspirací pro tvorbu storyboardu je filmový střih.
TIP: Pusťte si svůj oblíbený film. Zastavujte ho po jednotlivých scénách. Všimněte si, z jakých úhlů je na scény nahlíženo. Zkuste načerpané know-how využít ve vašem komiksu - komiks to oživí!
TIPY PRO TVORBU PŘÍBĚHU:
- Velmi dobrá pomůcka je zkusit obsah příběhu formulovat jednou větou. Například: „Můj komiks bude o tom, jak jsem se jednou pokusila projet na kole centrem Prahy a zjistila jsem, že je to životu nebezpečné.“ To nám bude sloužit jako vodítko při jeho tvorbě.
- Když o příběhu přemýšlíme, vždy je lepší to vzít od konce – uvědomit si, jak komiks chceme zakončit a k tomu směřovat.
- Většině typů komiksů sluší akce. Akcí nemusí být nutně honička aut uprostřed New Yorku. Příběh by se ale měl někam posouvat.
- Měli bychom také už zezačátku uvažovat o délce komiksu. V naší soutěži je možné odevzdat komiks na 1 až 4 strany – příběh by proto měl být spíše „úderný“.
- Je třeba stále myslet na to, že jediný, kdo náš komiksový příběh zná, předtím než ho začneme kreslit, jsme my. Musíme ho čtenáři tedy podat tak, aby ho dokázal pochopit. To, co v komiksu není vyřčeno (obrazem, slovem) z něj nikdo nevyčte.
HRDINOVÉ
- Většina komiksů má svého hrdinu/y, který/ří nás příběhem provázejí. To, jak hrdinu ztvárníme, se odvíjí v první řadě od stylu komiksu, který zvolíme. Můžeme kreslit "záchodové panáčky" nebo superrealistické hrdiny. Platí, že čím víc se bude podoba hrdiny blížit karikatuře, tím bude pro čtenáře jednodušší se s postavou ztotožnit (viz návod na "Hvězdičkového panáčka" níže).
- Hlavní pomůckou, která slouží čtenáři k rozpoznání hrdinů v záplavě dalších postav je jejich oblečení. To, co má hrdina na sobě, by se tak nemělo měnit v průběhu příběhu.
- Charakter hrdiny můžeme kromě oblečení vyjádřit také skrz jeho vzezření – př.: malá hlava bude poukazovat na to, že hrdina je spíš méně bystrý.
- Hrdina by měl vyjadřovat emoce především skrze výraz svého obličeje. Stále stejný unylý výraz čtenáři nepomůže v rozklíčování toho, co si daná postava myslí.
Na internetu je ke shlédnutí nespočet návodů, díky kterým si můžete procvičit kreslení jednotlivých výrazů. - Pro zvýšení dynamiky a dramatičnosti komiksu je třeba nezapomenout na "pohybové čáry". Pro porovnání jsou níže přiloženy dva obrázky pána z našeho ukázkového příběhu. V případě, že pohyb naznačíme, působí obrázek živě.
BUBLINY
- Bubliny jsou neodmyslitelnou součástí tradičního komiksu (v současné době sice existují i komiksy bez bublin - jeden takový vytvořil například i Tomáš Kučerovský, ty ale vyžadují velmi precizní obrazové zpracování). Existuje několik druhů bublin: bublina dialogu, myšlenková bublina, bublina vyprávěcí a další. Různé typy bublin je pro přehlednost vhodné nezaměňovat.
- Bubliny mohou také vyjadřovat emoce, mohou být stylizovány do neobvyklých tvarů.
- Bubliny se čtou vždy ve směru písmene „Z“ (tedy z levého horního rohu k pravému dolnímu rohu stránky). Pokud tuto konvenci nedodržíme, může mít čtenář obtíže s porozuměním komiksu.
- V bublinách nemusí být nutně text - je možné do nich dosadit obrázky.
TECHNIKA
- Technika se odvíjí od volby stylu. Pokud chci tedy tvořit komiks, který má být realistický, nezvolím k tomu techniku koláže.
- Vyberte si takovou techniku, ve které se budete cítit dobře. Vyzkoušejte si jich několik.
- Mezi tradiční komiksové techniky patří kresba fixou, tuší či tužkou, která je následně kolorovaná buď vodovými barvami, pastelkami, fixami, akryly a nebo na počítači. Je možné také experimentovat a kreslit například bílou krycí fixou na černý papír.
- Mezi ostatní rovněž velmi často používané techniky se pak řadí koláž či fotostory.
- Velmi důležité je rozhodnutí ohledně barevnosti. Platí, že barvy vyjadřují emoce a pomáhají čtenáři rychle rozpoznat hlavního hrdinu!
ZÁVĚREČNÉ TIPY A TRIKY
- V komiksu vynechte veškeré nadbytečné nezáživné scény. Snažte se čtenáře upoutat.
- Komiksu vždy přidá dynamiku naznačení pohybu skrze "pohybové čáry", které se kreslí ve směru pohybu (viz výše).
- Ideální je, když je v komiksu vše (pohyb, výrazy hrdinů a zvuky) přehnané - komiks je pak srozumitelnější pro čtenáře.
- Ikdyž kreslíme hrdiny v malé velikosti, musí být bubliny vždy dostatečně velké na to, aby se text v nich dal snadno přečíst.
- Bubliny na stránce i v rámci obrázku vždy kreslíme postupně ve směru písmene "Z".
- Hrdina musí být na všech obrázcích identický (ideální je stejně barevné, výrazné oblečení). Jediné co se mění jsou jeho pózy a výraz.
- Vyplatí se dodržovat "Jednotu místa, času a děje". Pokud máme dva na sebe navazující obrázky, měla by se na druhím obrázku změnit pouze jedna složka z tří výše zmíněných. Jinak bude pro čtenáře obtížné obrázek pochopit.
- V komiksu se hodí používat nejrůznější citoslovce, které komiks oživí. Kreativitě se meze nekladou - komiksové zvuky si můžeme vymyslet podle valstní fantazie.
KDE SE DOZVĚDĚT VÍC?
Doposud nejkomplexněji a nejzajímavěji zpracoval postup při tvorbě komiksu Scott Mccloud ve své knize "Jak rozumět komiksu?", a to formou komiksu :) I tento text z knihy čerpá. Pro ty z vás, kteří se komiksu chtějí věnovat více, určitě doporučujeme ke čtení.
Tak šup do práce! :) aneb "Promluv k světu bublinou!"