Umělci jsou trochu jako detektivové
Štěpánka Jislová povede komiksový workshop pro vítěze letošního ročníku Komiksové soutěže "Promluv k světu bublinou!". Proto jsme se rozhodli jí trochu vyzpovídat, ať víte, na koho a co se těšit! Obrázky jsou malou ukázkou Štěpánčiny tvorby, čerpali jsme z webu autorky, kde naleznete rozsáhlejší galerii.
Myslím, že úplně první setkání s komiksem byly příběhy kocoura Vavřince Věry Faltové a pak samozřejmě stará Tomanova ábíčka. Zatímco ten první vynikal přímočarostí a skvěle nakresleným pohybem, příběhy jako Návrat Malého boha nebo Vzpoura mozků byly vždy zahaleny aurou tajemna. Mohl za to především fakt, že jsem na chatě skladovali neúplnou sbírku původní sešitů, kde na každé vydání připadala jedna jediná stránka komiksu. Tím pádem mi nezbylo, než si domýšlet, co se asi dělo v dílech, které jsme neměli. A rozhodně bych nechtěla opomenout nejdůležitější srdcovou záležitost mého dospívání, časopis WITCH! Toman je Toman, ale je to příběh o pěti holčičkách se schopností ovládat živly a neovládat svůj osobní život, které inspirovaly moje první komiksy.
Co tě na tvorbě ilustrací a komiksů nejvíc baví?
V první řadě je to možnost vyprávět příběh a předat myšlenku, zkušenost nebo zážitek. I proto jsou moje ilustrace spíše symbolistického rázu, divák si pomocí atributů na obraze může děj sám poskládat. Na tvorbě komiksu mě zajímá nekonečné množství přístupů k sekvenčnímu vyprávění. Přemýšlení nad tím, co dokáže lépe říci text, co obraz a kde se tyto dva základní kameny komiksu potkávají.
Autor: Laydeez do Comics Praha
Kde čerpáš inspiraci?
Ve vlastním životě. Aby mě práce bavila a zároveň byla autentická, musí vyrůstat z něčeho, co právě řeším. Ať už se jedná o záležitost pocitovou, intelektuální nebo třeba politickou, pokud se mě to dotýká, dokážu to zpracovat zajímavým způsobem. S tím, jak se komiks stává postupně více a více populárním, se na trhu objevují auto-biografické nebo deníkové komiksy a v tomhle žánru tvořím často i já. Příkladem je Kalifornský deník z mého měsíčního pobytu na univerzitě poblíž LA nebo krátký komiks s výmluvným názvem Jak se vyrovnat s rozchodem. Experimentální postupy se pak promítají i do tradičně vyprávěných komiksů, jako Češi: Jak Beneš ustoupil Hitlerovi nebo aktuální The Wyrd.
Co je/bylo v tvojí dosavadní tvorbě nejtěžší?
Nejsem ten druh výtvarníka, který se vyžívá v tom, že udělá tunu skic, piluje návrhy a po tom ze série vybere ten nejlepší kousek. Nebaví mě dělat jednu věc dvakrát, ale na první dobrou nic výjimečného nevznikne, snažím se být tedy trpělivější.
Mám před sebou ještě celou kopu výzev. Dlouho jsem se prala s typografií, barevností, použitím černé barvy a těší mě postupné objevování postupů, které fungují i nefungují. Umělci jsou trochu detektivové, kteří se snaží pomocí vodítek od svých služebně starších najít to správné řešení pro ten konkrétní problém. A vždycky bude co řešit, každé dílo má svoje vlastní výzvy a proto je to koneckonců zábavné.
Autor: Galerie Prokopka
Je něco, co bys chtěla vzkázat soutěžícím v letošním ročníku komiksové soutěži Adry? Nebo obecně lidem, kteří začínají s kreslením komiksu?
Podívejte se detailně na práci svoji a svých vzorů a pojmenujte, které části vás baví a co máte chuť zkoumat dál. Dělejte svoje srdcovky, nestyďte se kreslit podle referencí a nechte si pomoc a poradit od lidí, jejichž um potřebujete, ale neovládáte. Pokud u toho zůstanete dost dlouho, zjistíte, že to jsou především ta nudná cvičení jako kreslení zátiší, co vás umělecky posune. Jo a začněte cvičit, pro vaše záda bylo včera pozdě.
Na co se mohou vítězové komiksové soutěže těšit na workshopu?
Projdeme základy, abychom měli jistotu, že jsme všichni na stejné lodi a pak se pustíme do zkoumání hranic komiksu a zkusíme si i více experimentální vyprávění. Vezmu sebou svoje oblíbené komiksy a kromě samotného kreslení bude prostor i na konzultace a debatu.
Kategorie: Oddělení vzdělávání
