Světový den populace

Světový den populace slavíme již od devadesátých let a jeho význam zůstává stejný i dnes - zvýšit povědomí o populační situaci na Zemi a jejích dopadech. Lidí na Zemi neustále přibývá. Populační růst přináší mnohé výzvy, kterým lidstvo nikdy v minulosti čelit nemuselo. Poradíme si s nimi? 

Za posledních 100 let se populace na Zemi zčtyřnásobila. V roce 2012 dosáhl počet lidí na Zemi 7 miliard, přičemž tento rok završil období nejrychlejšího přírůstku - mezi lety 1975 a 2011 přibyly v absolutních číslech tři miliardy lidí. To znamená miliardu každých 12 let. Od té doby sledujeme zpomalení přírůstku, a podle odborníků bude tento sestupný trend nadále pokračovat. Podrobněji se touto statistikou zabývá následující graf.

Lidí na Zemi tedy stále přibývá a přibývat bude, nicméně se to bude pravděpodobně dít stále pomaleji. Tento vývoj potvrzuje teorii demografické revoluce, přičemž lidstvo se nyní nachází na počátku její poslední fáze. Kvalitní zdravotní péče a zvyšující se úroveň života jsou jedny z nejvýznamnějších hybatelů této transformace. Globálně můžeme sledovat menší úmrtnost, ale také menší přírůstek (například z důvodu nových metod kontroly porodnosti). 

I když se růst populace zpomaluje, lidí je pořád víc a víc, zatímco naše planeta je stále jenom jedna. Více lidí znamená větší spotřebu všeho – jídla, vody, půdy, ropy, kovů a dalších zdrojů. Mnohé z nich jsou neobnovitelné – jejich množství je konečné, a jakmile je jednou spotřebujeme, budeme se muset naučit žít bez nich. Jiné zdroje můžeme nadměrným  využíváním poškodit či dokonce zničit.

V současné chvíli je na Zemi TOLIK obyvatel.

Každý člověk potřebuje vodu a jídlo. Neustále se zvyšující populace vytváří obrovský tlak na půdu a produkci potravin. Intenzifikace zemědělství a zvyšování výnosů sice produkci zvyšuje, nabízí se ale dvě zásadní otázky: Bude tempo zvyšování výnosů stačit rostoucímu počtu strávníků? A mnohem zásadnější otázka: Nezpůsobí tento způsob zemědělství nenávratnou degradaci půdy? Odpověď můžete hledat například zde.

Nejvíce planetárních zdrojů využívají lidé v rozvinutých zemích světa. Elektřina, doprava či nejnovější technologie vyžadují obrovské množství zdrojů (spalování fosilních paliv, těžba kovů), díky nimž si (alespoň prozatím) ty nejvyspělejší státy udržují vysoký životní standard. Ten ale není dostupný všem. V méně rozvinutých zemích lidé nemají přístup k věcem, které nám připadají naprosto samozřejmé. Z pohledu udržitelného chování si ale tyto země vedou daleko lépe. V následující grafice se můžete podívat, kolik planet bychom potřebovali, kdyby všichni spotřebovávali zdroje tak, jako uvedené státy. Více zajímavých údajů (například co to je tzv. World Overshoot Day) najdete zde.

Abychom naši planetu zachovali i pro další generace, musíme její zdroje využívat s rozmyslem. Pro takový způsob využívání zdrojů existuje termín – UDRŽITELNÝ ROZVOJ. Existuje pro něj jednoduchá definice, jejíž naplnění je bohužel o poznání složitější.

„Trvale udržitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat potřeby své.“