Proč a jak v česku lépe vzdělávat o světě?

Na tyto, a mnohé další otázky odpovídá dokument z dílny Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS) s názvem GLOBÁLNÍ ROZVOJOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ: PROČ A JAK V ČESKU LÉPE VZDĚLÁVAT O SVĚTĚ. Na několika stranách je výstižně shrnut kontext GRV v České republice. Dozvíte se, jak celý systém funguje – kdo jsou organizace činné v konkrétních projektech, které instituce poskytují finanční prostředky či jak je česká veřejnost obeznámena s globálními tématy a souvislostmi.

„Spolu se společenskými, ekonomickými, technologickými a dalšími proměnami současného světa je jasné, že ke změnám musí docházet také ve vzdělávání a výchově mladých lidí, aby dokázali obstát v nových podmínkách. Současný dynamicky se měnící svět více než kdy dříve klade na lidi nároky zorientovat se v něm, porozumět procesům, které ovlivňují životy nás všech a umět o něj pečovat.“

Tato slova naleznete hned v úvodu dokumentu – a my nemůžeme než souhlasit. V dnešním stále více propojeném světě je více než kdy předtím potřeba kritické myšlení, schopnost orientace a znalost celé řady komplikovaných procesů. Takový úkol není jednoduchý. Je proto na každé společnosti, aby se postarala o budoucnost nastupující generace a poskytla jim tolik kvalitního vzdělání, kolik je v jejích silách.

K tomu je zajisté potřeba naplnění několika předpokladů, a rozhodně se nejedná o jednoduchý úkol. Je třeba vyčlenit dostatek finančních prostředků ze státního rozpočtu, vést aktivní multioborovou komunikaci a umožnit jednotlivým aktérům efektivní zapojení do procesu. Jedině takovým způsobem lze dosáhnout stabilní zakotvení GRV ve vzdělávacím systému. Každý má v tomto procesu unikátní a nezastupitelnou roli – státní instituce a agentury, nevládní neziskové agentury, pedagogické fakulty a další vysoké školy a v neposlední řadě školy a další vzdělávací spolky a organizace, včetně jejich zřizovatelů – obcí a krajů.

I přes zdánlivě nesourodý vzorek zapojených aktérů se již povedlo mnoho dobrého. V dokumentu se mezi jinými příklady dobré praxe dočteme například o více než třiceti městech či obcích, které se rozhodly šířit témata udržitelného rozvoje, rozvojové spolupráce, humanitární pomoci a celkové globální odpovědnosti mezi své občany. Skrze veřejné akce, tematické dny či snahu řešit některé z klasických urbanizačních problémů ekologickou cestou se tato města a obce stala skvělým příkladem - že to jde i jinak.

Dalším skvělým příkladem je i Národní institut dalšího vzdělávání, který pro pedagogy se zájmem o témata GRV pořádá výjezdy do zahraničí. Učitelé nově nabité znalosti využijí ve výuce, ale také se podělí se svými kolegy o zkušenosti - účastníci zahraničních cest zpracovávají prakticky orientované výukové materiály, které jsou k dispozici široké školské veřejnosti.

Globální rozvojové vzdělávání jistě čelí (nejen) v českém školství četným výzvám. Ty by nás ale neměly odradit. Naopak - měly by nás motivovat k usilovnější práci při zprostředkování důležitých témat a dovedností generaci, která zanedlouho převezme pomyslné žezlo.