Kam je to "pryč"?
VŠICHNI tušíme, že téma odpadu je téma neveselé. Ne snad kvůli tomu, že úkol vynesení koše je snad ten nejméně oblíbený mezi členy domácností nebo že občas na ulici mineme nepříjemně zapáchající popelnici. Skvěle je to vystiženo v miniknize "Crash Course": odpad je pro nás něco, co - „popeláři jednou za týden odvezou - sejde z očí, sejde z mysli… popeláři odvezou pryč…ale kde je to, to pryč?“.
Pozitivní příklady přitom existují – například Švédsko několik let odpadky dováželo, aby udrželo své recyklační linky v chodu. A není to jediná věc, která svědčí o zodpovědném přístupu k životnímu prostředí obyvatelů této země – Švédsko bylo jedno z prvních, kdo stanovil vysokou daň na fosilní paliva a začal se zabývat jejich nahrazování obnovitelnými zdroji energie.
Dalším důkazem je i San Francisko, kde se snaží dosáhnout ambiciózního cíle nulového odpadu do roku 2020 intenzivním recyklováním. V japonském Kawasaki využijí více tun potenciálního odpadu na jiné účely, než kolik je výsledného odpadu (2). Na druhou stranu například Čína chce s výkupem plastů skončit - a žádný náhradní plán, co s miliardami tun plastového odpadu, není (3).
I v rámci zemí EU se vývoj nakládání s odpadem zdá být pozitivní – odpad méně často putuje na skládky a častěji se kompostuje a recykluje (4). Ve fotogalerii si můžete zobrazit zajímavá čísla týkající se např. počtu vyhozených kelímků od kávy.
Pokud chceme žít v opravdovém světě, je potřeba se problémům postavit čelem a přispět svou částí k jejich řešení. Problém odpadu je typický vedlejší účinek městského života a roste ještě rychleji než urbanizace (5).
Jak tomu často bývá i v jiných oblastech, i zde vyplývají horší důsledky zejména pro nejchudší skupiny obyvatel žijících ve městech zemí globálního Jihu. Často se nachází v blízkosti černé skládky, kde se odpady pálí – znečištění ovzduší způsobuje zhoršení zdravotního stavu místních obyvatel (6). Je vcelku logické, že nahromaděný odpad a ucpané odtoky přispívají kromě znečištění vody, půdy a vzduchu k množení přenašečů různých nemocí (např. cholera nebo horečka dengue). Už méně se ví, že jsou jedním z faktorů způsobujících záplavy (7).
Univerzální řešení ale neexistuje a k nakládání s odpadem je potřeba vždy přihlédnout k místním reáliím. Pokud vás zajímají různé pohledy na věc a zároveň si chcete procvičit angličtinu, doporučujeme článek britského deníku The Guardian - přináší komentář několika expertů v oblasti odpadového hospodářství.
A teď od celospolečenského přístupu k tomu, co s tím může udělat úplně každý. Existuje iniciativa s názvem „zero waste“, v překladu nulový odpad a nejlépe ho vystihuje heslo, které zní: nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Velká propagátorka životního stylu nulového odpadu je Bea Johnson, jejíž rodina za rok 2016 vyprodukovala tolik odpadu, který se vešel do skleničky na marmeládu. Napřklad zde se dočtete pár tipů, jak začít.
∼∼∼
Zaujalo vás toto téma a chtěli byste ho rozvést v rámci svého školního kolektivu? Objednejte si následující program z naší nabídky:
SVĚTOVÉ SMETIŠTĚ (pro druhé stupně základních škol)
Kam putují naše odpadky? Co se děje s naším počítačem nebo mobilem, když ho vyhodíme? Žáci se pomocí interaktivní metody seznámí s problematikou elektroodpadu - těžba potřebných surovin a její rizika, výroba počítače, možnosti jeho vyhození a recyklace u nás a v rozvojových zemích. Žáci analyzují dopady nadměrné spotřeby elektroniky a navrhnou pravidla pro nakládání s elektroodpadem ve svém okolí.
Kategorie: Oddělení vzdělávání
