Co si o nás myslí ZŠ Třebenice

Zajímá nás, jak programy Opravdového světa vnímají žáci a pedagogové. Proto žádáme o zpětnou vazbu od všech škol, ve kterých programy realizujeme. Pár vět z klávesnice pedagogů škol nám pak napoví, co si žáci nebo studenti odnesli i z dlouhodobějšího hlediska.

  A právě o to se s Vámi chceme podělit na příkladu ZŠ Třebenice. V rámci projektového dne jsme se zdejšími sedmáky celé dopoledne diskutovali, psali, četli, poslouchali, hledali argumenty, ale i kreslili a hráli scénky na téma skutečné ceny potravin. Věnovali jsme se potravinovému řetězci, plýtvání potravinami i jejich nedostupnosti. Paní třídní učitelka o tom pak napsala:

„Žáci ocenili zejména aktivity, které pro ně byly atraktivní - dramatizace, video. Do programu se zapojili bez problémů, některým se ale moc nechtělo přemýšlet (což je běžné i ve výuce). Z tohoto pohledu oceňuji práci lektorů, kteří se intenzivně snažili zapojit všechny děti a vhodnou formou je zaujmout. To se jim také dařilo. Často střídali činnosti a snažili se, aby informace byly žákům podány zajímavou formou. Pokud jde o samotné získané informace, většina z nich byla pro žáky překvapující a diskutovali jsme o nich ještě následně ve výuce.“

Těší nás, když se téma našich programů objevuje i v pozdější výuce. Právě to je cílem našeho působení – propojovat a otevírat témata, která nejsou právě v osnovách a zároveň jsou klíčové k porozumění globálním souvislostem. Žáci ZŠ Třebenice pak shrnují, co se v průběhu programu dozvěděli nového:

Na světě je asi miliarda hladovějících lidí.

 Lidé v Africe moc jídla nemají a lidé

v Evropě a Americe je zbytečně vyhazují

do koše. Vyhodí se až 1/3 potravin.

Nejvíc lidé hladoví v Africe a Asii.

 Lidé často trpí hlady proto, že jejich

země postihla přírodní katastrofa

(povodeň, zemětřesení,…).

Plýtváme jídlem. Zbytečně se vyhazuje

jídlo, které se ještě může jíst. Doma

nakupujeme víc, než dokážeme sníst,

a pak jídlo končí v koši.

 V obchodech se zbytečně vyhazují potraviny,

u kterých skončilaminimální trvanlivost.

 Velká část potravin, které se dováží z 

exotických zemí (například ovoce),

se zkazí buď cestou ke spotřebiteli,

nebo se neprodá a vyhodí se.

 Lidé z chudých zemí, kteří pro nás sklízí

některé potraviny nebo pochutiny

(například kávu), je sami nikdy neochutnají.

 Dozvěděla jsem se, že existuje potravinová

banka. A že se využívá prošlé jídlo, ale ne

zkažené.

Fotogalerie