Žena bez práce čte pohádky

LENKA ZIMMELOVÁ Adventis

Dlouhodobě nezaměstnaní musejí pracovat alespoň 20 hodin v měsíci, jinak přijdou o část dávek

Jižní Čechy - Už pátý měsíc pomáhá jako dobrovolnice v domově důchodců na budějovickém sídlišti Máj. Díky 30 hodinám práce nejenže nepřijde o příspěvek na živobytí, ale ještě si zhruba o 500 korun přilepší. Takzvaný institut veřejné služby označuje paní Naďa z Budějovic jako svou druhou šanci. „Jsem dlouho nezaměstnaná, práci hledám přes rok, a proto se mě tato povinnost týká. Dobrovolnici dělám ráda. Co může být hezčího, než číst seniorům pohádky. To mě baví snad nejvíc,“ říká. V domově důchodců, kam chodí díky humanitární organizaci ADRA pomáhat, jsou s ní spokojeni. Dokonce jí slíbili, že pokud se zde uvolní místo, má šanci tu pracovat natrvalo. Naďa tak může být jednou z  mála, jíž takzvaný institut veřejné služby pomůže k nové práci.

Balení knih a zametání ulic Novinka, kterou zavedlo v polovině roku ministerstvo práce a sociálních věcí, dává dlouhodobě nezaměstnaným několik možností. Pokud odpracují ve veřejném zájmu alespoň 20 hodin měsíčně, dostanou příspěvek na živobytí 3 126 korun. V opačném případě jim klesne dávka jen na existenční minimum, tedy 2 020 korun. Snaživí lidé bez práce, kteří za měsíc odpracují 30 hodin, si naopak přilepší a získají celkem 3 679 korun. Přesto ale zájemců o veřejnou službu v krajském městě moc není. „Klientům, kterých se týká, je to v podstatě jedno. Asi se smířili s tím, že dostanou méně peněz. Spolupracujeme s dobrovolnickým centrem ADRA, jimž vhodné kandidáty posíláme. Zatím jich ale bylo asi pět,“ shrnula vedoucí místního odboru sociálních věcí Pavla Mikšátková. Samotné krajské město práci dlouhodobě nezaměstnaným vůbec nenabízí. Naopak dobrou zkušenost mají s touto novinkou ve Strakonicích. „Z celkem 82 lidí, kterých se veřejná služba týká, ji využívá asi 37. Většinou uklízejí ulice a dělají další pomocné práce,“ popsala vedoucí sociálního odboru ve Strakonicích Lenka Vysoká. Zájem dlouhodobě nezaměstnaných o práci ve veřejném zájmu postupně vzrůstá i v Táboře. „V říjnu jsme měli 23 lidí, v září dokonce 24. Na druhou stranu ale dalších dvanáct podepsalo smlouvu, ale do práce už nedorazili,“ popsala Blanka Myšková z táborské radnice. Druhé největší jihočeskéměsto přitom nabízí hned několik možností, jak o příspěvek na živobytí nepřijít. Od balení knih v knihovně po ruční zametání ulic a údržbu zeleně.