Můžete mi říci něco o tom, jak jste se dostala k dobrovolnictví?

Do Českých Budějovic jsem přišla v roce 2009 a rozhodla jsem se, že než se rozkoukám a najdu si práci, budu se věnovat dobrovolnictví. Začala jsem docházet do Domova pro seniory Máj a stýkat se s dalšími dobrovolníky. Stále více jsem si uvědomovala, že by nás bylo potřeba daleko více a ve více sociálních zařízeních. Můj manžel je kazatel a lidé z jeho sboru se zapojují do dobrovolnictví velmi aktivně. Právě od nich vzešla idea vnést do dobrovolnické činnosti větší koordinaci a také návrh, abych se této činnosti věnovala profesionálně, v rámci Dobrovolnického centra ADRA. Neměla jsem tehdy tušení, do čeho jdu, co vše to bude obnášet, že to nejsou jenom návštěvy lidí, ale i grantová činnost, žádosti o dotace, jejich vyúčtování, akreditace programů, práce s medii, public relations, spolupráce s ostatními dobrovolnickými centry v Českých Budějovicích a mnoho dalšího. Jsem ráda, že jsem to nevěděla, protože bych se do toho asi nepustila. Poté, co jsem se seznámila se zaměřením ostatních neziskových organizací, jsem si uvědomila, že na seniory je možná trochu zapomínáno. Já i další dobrovolníci z našeho centra jsme tedy začali docházet do Domova důchodců Dobrá Voda a do Domova pro seniory Hvízdal. Tato činnost se nadále rozvíjela, přinášela nám řadu nových poznatků a zkušeností. Postupně začala představovat stále větší podíl našich aktivit a bylo nezbytné ji odpovídajícím způsobem personálně zabezpečit. Koordinátorkou pro seniory se stala Zdenka Chmelová a Hanka Havlová se zaměřila na péči o postižené. V tomto složení jsme pak fungovaly skoro čtyři roky. Postupně se nám dařilo rozšiřovat naše dobrovolnické aktivity i do dalších oblastí.

Co všechno je tedy v současné době náplní činnosti DC ADRA Č. Budějovice?

Kromě již zmíněných programů pro seniory a zdravotně postižené, máme také proškolený Krizový intervenční psychosociální tým (KIP tým) dobrovolníků pro spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému Jihočeského kraje, jehož koordinátorem je Václav Vonášek. Do činnosti tohoto týmu se úspěšně zapojilo více než 20 dobrovolníků z celého Jihočeského kraje. Loni přibyly programy zaměřené na pomoc dětem. Jedná se o program 3G (Tři generace) a Pět P (Přátelství, Péče, Pomoc, Podpora a Prevence), kde je koordinátorkou Markéta Skálová. Program Pět P jsme převzali od Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity, kde pro tuto činnost neměli potřebné zázemí. U nás jsme byli schopni tomuto programu zajistit dotaci, akreditaci, prostě vše potřebné. V současné době má tedy Dobrovolnické centrum ADRA Č. Budějovice ve své péči 11 smluvních zařízení a několik individuálních klientů, 93 dobrovolníků v programu pro seniory a zdravotně postižené, dále pak 20 dobrovolníků v programu 5P a 3 dobrovolníky v programu 3G.

Jistě za Vámi přichází mnoho lidí, kteří z různého důvodu potřebují pomoc dobrovolníka. Jak vybíráte vhodné klienty?

Sociální zařízení se ozývají sama a poté s námi uzavřou smlouvu, na jejímž základě dále spolupracujeme. Na individuální klienty, kteří jsou nemocní například s postižením zraku nebo sluchu, dostáváme typy od příbuzných, pečovatelek, sociálních pracovnic. Na děti upozorní učitel, lékař, zaměstnanci pedagogicko-psychologické poradny nebo přímo rodiče a pokud s tím všichni souhlasí, nabídneme dítěti, že mu najdeme kamaráda. Klienti KIP týmu se buď ozvou sami, nebo jsou například v rámci spolupráce s hasiči povoláni třeba k hromadné havárii. Naše pomoc pak může směřovat také k tzv. druhotně zasaženým lidem, to znamená těm, kteří byli například svědky nějakého neštěstí, či příbuzným postižených osob.

V čem spočívá práce dobrovolníka?

Centrum organizuje dobrovolníky na několika úrovních. Jednou z činností jsou návštěvy u seniorů, a to jak v sociálních zařízeních, tak u klientů doma. Zde vystupuje dobrovolník jako společník, který klientovi naslouchá, čte mu, hraje s ním společenské hry, luští křížovky, někdy si společně i zazpívají nebo se věnují ručním pracím apod. Máme dobrovolnici, která se díky klientce naučila plést, a potom společně upletly šály, které darovaly společnosti OVEČKA, která pomáhá rodinám s dětmi s Downovým syndromem. Klienti, kterým to zdravotní stav dovoluje, pak velice rádi chodí ven, takže dobrovolník tvoří doprovod. Senioři také velice rádi vzpomínají například nad starými fotografiemi, přičemž se dobrovolník snaží sdílet vzpomínky na šťastné životní události a zážitky. Zároveň se dobrovolníci mohou podílet na společných akcích pořádaných konkrétním zařízením, jako jsou např. mikulášské nadílky, masopusty, výlety atd. Často také naleznou uplatnění při dalších aktivitách, např. ve výtvarných a keramických dílnách, jako arteterapeuti, muzikoterapeuti, vedou počítačové, jazykové nebo taneční kroužky apod. Dobrovolníci dělají společnost také lidem se zdravotním postižením, a to jak dospělým, tak i dětem. Do Bazalky, kde pečují o děti s těžkým zdravotním postižením, pak chodí dobrovolníci dětičky vyloženě hladit, protože ony strávily spoustu času po nemocnicích a něžný fyzický kontakt je pro ně důležitý. Práce dobrovolníků zde také spočívá v pomoci asistentům. Dochází tam pět dobrovolníků a každý má na starost dvě děti. Dobrovolník může často přispět k výraznému zlepšení zdravotního a psychického stavu klienta. Je tomu tak například v Centru sociálních služeb Empatie. Mimo jiných sem dochází i náš dobrovolník Kája Buštů, který svou trpělivostí naučil klienta, který se po těžké borelióze vrátil na úroveň pětiletého dítěte, znovu znát hodiny. U pacientů, kteří jsou trvale upoutaní na lůžko a neudrží již dlouho pozornost, úplně stačí, aby je dobrovolník pohladil, prohodil s nimi pár vět. Je pak krásné, když například pacient řekne sestřičce, že tu dnes zase byl anděl... To je zpětná vazba, která dobrovolníkům dodává novou sílu a odhodlání. Za individuálními klienty, kteří jsou v poslední fázi těžké nemoci, dochází velice obětavá dobrovolnice Miluška, která celou rodinu provede procesem umírání, smrti i rozloučení. V programu 3G musí být dobrovolníkovi více než 50 let a stává se „náhradní“ babičkou či dědečkem. Dobrovolník v programu Pět P vystupuje jako přítel, kamarád. Společně podnikají aktivity, které je baví, sportují, podnikají výlety, navštěvují kulturní akce apod.

Co mám udělat, pokud se chci stát dobrovolnicí ve vašem centru? Čeká mě vyřizování nějakých formalit?

Člověk, který za mnou přijde s cílem věnovat se dobrovolnictví, má většinou ujasněno, co od této činnosti očekává a proč ji chce vykonávat. Během rozhovoru se snažíme společně zjistit, jaká činnost by pro něj byla nejvhodnější. Poučím ho o povinnosti dodržovat mlčenlivost o důvěrných údajích a nutnosti odpovědnostního pojištění. Potom je mu dán čas na rozmyšlenou, v tomto mezidobí si většinou vyřizuje výpis z rejstříku trestů, lékařské vyšetření, to vše mu však samozřejmě proplatíme.

Dobrovolníkům také proplácíme cestovní výlohy související s péčí o klienty. Tak 40% zájemců to po prvním pohovoru vzdá. Ti, co vydrží, jsou proškoleni a seznámeni už s konkrétním zařízením a typem klientů. Takže spolu rozebíráme například Alzheimerovu chorobu nebo péči o děti v Bazalce. Dostane tričko, vizitku a podepíše se smlouva o dlouhodobé dobrovolnické činnosti. Další schůzka je již v konkrétním sociálním zařízení, kde se mu věnuje sociální pracovník. Provede ho celým zařízením, seznámí ho s personálem. Následuje návštěva klienta. První setkání je obvykle krátké (5-10 minut), aby klient měl možnost takzvaně strávit to, že za ním bude chodit například slečna a bude mu číst. Tak asi po měsíci se s dobrovolníkem sejdu a zeptám se ho, zda je vše v pořádku a zda si s klientem takzvaně sedli. Na to samé se zeptá sociální pracovník klienta. A pokud jsou oba spokojeni, pokračují ve svých schůzkách. Pouze asi dvakrát se nám stalo, že jsme dobrovolníka museli převést do jiného sociálního zařízení. Většinou dobrovolník začíná pracovat s relativně zdravými, komunikativními lidmi, kde si práci dobrovolníka „osahá“ a postupně tak získá zkušenosti a může přejít ke klientům náročnějším - například trvale upoutaným na lůžko nebo na uzavřeném oddělení. Zde už je práce náročnější, mnohdy chybí vstřícné přijetí. Často se stává, že i když dobrovolník dochází za klientem třeba dva roky, pokaždé je to jako poprvé a vždy čelí otázkám typu, kdo je a proč přišel.

Na vašich webových stránkách mě zaujala věta, že k dobrovolnictví musí člověk dozrát.

Přesně tak. Ale rozhodně to není jen otázka věku. Za seniory přichází jak jejich vrstevníci, tak studenti. Jsou mezi námi i patnáctiletí dobrovolníci. Rozhodně si nemyslím, že tahle nastupující generace nemá k péči o starší lidi vztah. Jde pouze o to, že se s tím nechlubí a nejsou tolik vidět. Příkladem je patnáctiletý Filip, který má k seniorům opravdu hezký vztah. Vídávám ho často, jak soustředěně a něžně podpírá paní s chodítkem. Dobrovolnické činnosti se hodně věnují také vysokoškolští studenti Teologické fakulty a Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity, kteří touto činností získávají praktické zkušenosti a ověřují si své teoretické znalosti z výuky. Máme několik dobrovolníků, kteří se této činnosti věnují již řadu let. Za mnohé mohu jmenovat například Marušku Badalovou, která má dobrovolnickou smlouvu uzavřenou již od roku 2007 a navštěvuje klienty na uzavřených odděleních. Rozhodně chci uvést, že velice vítáme všechny zájemce, kteří chtějí nezištně pomáhat druhým. Pro každého se najde vhodná činnost, odpovídající jeho možnostem.

Po rozhovoru, který probíhal ve velmi uvolněné a vstřícné atmosféře, jsem si uvědomila, že jsem nejen získala řadu informací o tom, co představuje pojem dobrovolnictví, ale i to, že jsem je získala od člověka, který svůj život zasvětil pomoci druhým a díky tomu je osobností, která zároveň z této činnosti dokáže čerpat radost a sílu. Nezbývá nám než si přát, aby takových lidí bylo co nejvíce.

Simona Breichová

Dobrovolnické centrum ADRA

Fr. Šrámka 34, 370 01 České Budějovice

Kontakty: Bc. Jitka Chánová - vedoucí DC ADRA

Hodiny pro veřejnost: středa 14.00 – 18.00; v ostatní dny lze schůzky domlouvat individuálně

tel.: 776 301 201, e-mail: dccb@adra.cz;

www.facebook.com/adraceskebudejovice

www.adraceskebudejovice.cz

Číslo účtu: 808777808/0300, v.s. 240