Zpráva z cesty na Ukrajinu 28. 10. – 01. 11. 2020

Rádi bychom publikovali i zprávu z cesty na Ukrajinu, kde působí kazatel Církve adventistů sedmého dne a mohli jsme společně být obohaceni jeho vyprávěním ve Valašském Meziříčí buďto v rámci Klubu zdraví nebo i při příležitosti poděkování dobrovolníkům v roce 2019. Za dobrovolnické centrum jsme se rozhodli alespoň málem také přispět na pomoc v této zemi (a to převážně rouškami a nějakou desinfekcí).

Ve výše zmiňovaných dnech jsme s manželkou vycestovali na Ukrajinu nakoupit potraviny pro letošní balíčky, a také zmonitorovat situaci, která tam nyní je.

Po překročení hranice jsme zjistili, že tak jako u nás, tak i tam jsou malinko levnější pohonné hmoty.

Situace na první pohled se jeví normální, pohodová jako by se nic nedělo. Kromě tedy kontroly na hranicích a přísné kontroly požadovaných negativních testů a pojištění proti Covidu .

Na dveřích kamenných obchodů jsou cedule s připomínkou, že vstup je možný pouze v ,,MASCE,,

(rozuměj rouška), ale uvnitř ji uvidíte jen na málo kom.

Běžní lidé „koronaviru“ nevěnují pozornost, pokud je nějak nezasáhne. A to buď na zdraví , a pak to berou většinou jako chřipku , anebo a to je ten častější a pro ně horší případ, na jejich příjmech a s tím spojených existenčních problémech .

Státní zaměstnanci přispívají 30 % svého platu na boj s covidem, ale jsou při tom rádi, že mají aspoň to. Mnozí práci ztratili a nemají ani to. Také ti, kteří pracovali v zahraničí, jsou doma na UA a pracovní možnosti v domácím prostředí jsou docela mizivé.

Všechny tyto problémy způsobují u některých popíjení ale u většiny také soudržnost pomoci.

To co mě velice překvapilo, je velká aktivita s velice omezenými možnosti starosty (pomáhá, kde jen může a jak může) a také gubernátora zakarpatské oblasti.

Co se týče samotných potravin, ceny šly nahoru, ale to známe i u nás v našich obchodech. Jen pro zajímavost např. pohanka šla nahoru o 80 - 110 % podle druhu, kvality a kupovaného množství. Dívat se na ceny salámů a sýrů je zbytečné. Pro obyčejné lidi bez práce, v dané chvíli nedostupné, tak jako mnohé další potravinové zboží.

K samotné naší misi musíme s veškerou pokorou říci, že od samotného začátku jsme cítili a viděli velkou Boží moc a přiznání. Od samotných povinných testů až po návrat domů.

Okamžitě po příjezdu dopoledne na Rodnikovou Hutu a po vyložení cca: 500 ks roušek, 10 l dezinfekce, 12malých dezinfekcí, 200 ks gumové rukavice a hraček, jsme sedali do našeho auta a jeli se podívat do tzv. Optových skladů a zjistit možnosti, které v dané době jso . První den jsme nakoupili (objednali a zaplatili) v těchto skladech a jeli se podívat do obchodního centra na sladkosti. Druhý den brzy ráno jsme jeli do skladů v Mukačevu již také s velkým autem. Tam jsme nakupovali okamžitě. Byl jsem rád, že šofér auta byl znalý poměrů a věděl, kde mají nejlevněji. Pak naše cesta vedla do skladů ve Svaljavě, kde jsme doložili již

zaplacené potraviny, něco ještě dokoupili a odvezli na školu v Rodnikově Hutě. Další nákupy již probíhaly do osobních aut Ivana a našeho.

Nakoupili jsme tyto potraviny a pár sladkostí: Mouku, pohanku, olej, rýži, kaši ječnou a kukuřičnou, cukr, těstoviny, polévkové nudle, sardinky, čaj, slunečnicové semínka, sušenky, oplatky a čokoládu. Bylo toho zhruba 6 tun. Ivanovi pak ještě zůstaly peníze na objednané kaše z ovesných vloček, dokoupení dalších potravin, léky a na rozvoz potravin.

Jsme s manželkou vděčni Pánu Bohu za jeho přiznání, a že jsme pod Jeho vedením to všechno zvládli.

Musím také napsat, že v průběhu naší práce na Ukrajině, proběhlo v Užhorodě jednání s Gubernátorem Zakarpatské oblasti Ukrajiny o dovozu humanitární pomoci ne přes Kyjev, ale aby vše probíhalo skrze komisi humanitární pomoci v Užhorodě (dosavadní komise pro humanitární pomoc byla zrušena a delší dobu nefunguje).

Gubernátorem bylo schváleno a slíbeno, že veškerá pomoc do 3 tun půjde přes Užhorod.

Rád bych na závěr zmínil ještě několik informací.

Některé věci jsme nakoupili na „drobno“ u Josefa Viraga v Mukačevě v jeho obchůdku v romské osadě a tím pomohli také jemu. Další pomoc pak byla již pouze osobní.

Z nakoupených potravin lze udělat cca 300 balíčků. Rozdávány budou plošně v několika vesnicích, ale plošně neznamená „každý dům.“ Pouze do těch domácností, kde mají existenční problémy.

Ne každá domácnost dostane stejně, ale podle počtu členů domácnosti. Dvoučlenná domácnost nedostane stejně jako ta 6-ti nebo 8-i členná domácnost.

Potraviny budou rozdávány v Rodnikové Huti, Rodnikovce, Pavlovu, Poljaně a dalších vesnicích.

Věřím, že Bůh to požehná a nakrmí potřebné i s naším nepatrným přičiněním.

Zapsal 12.11.2020 Hynek Dona