Rozhovor s další naší dobrovolnicí

1. Prosím o krátké představení - odkud jste, co děláte, jaké jsou Vaše záliby…

Jmenuji se Zuzana Adltová, od narození bydlím v Rožnově pod Radhoštěm. Nyní jsem už druhým rokem ve starobním důchodu. Ráda jezdím na kole, pracuji na zahrádce a také velice ráda háčkuji.

2. Kde vykonáváte dobrovolnickou činnost a jak dlouho?

Docházím do Domova pro seniory v Rožnově pod Radhoštěm a to asi již tři a půl roku.

3. Jak jste se k dobrovolnictví dostala, co Vás k tomu přivedlo?

K této činnosti jsem se dostala tak, že jsem docházela do tohoto domova na návštěvy za svým známým, který byl zde klientem. Chtěla jsem později docházet i za jinými klienty, ale bylo mi vysvětleno, že pro takové návštěvy je zapotřebí uzavřít smlouvu o dobrovolnické činnosti a tak jsem se nakonec stala dobrovolnicí.

4. Jak probíhají návštěvy u klienta? Co spolu děláte? Těšíte se na"příště"?

Když navštěvuji klienty je to hlavně o tom, že tam s nimi jsem. Povídáme si, někdy si čteme, oni se podělí o své životní zkušenosti a zážitky. Docházím za více klienty a mám je všechny ráda, ale obzvlášť se těším za jednou klientkou, která je pro mne jako maminka – máme spolu velice hezký vztah.

5. Jak vnímáte tuto službu, ten čas, který tomu věnujete? Co to dává Vám osobně?

Vnímám, že tuto činnost nejde dělat jen tak napůl. Prožívám radost naplno z toho, že vidím, jakou radost působí lidem zde ubytovaným naše návštěvy. Je to přínos pro obě strany. Vždy mne obohacují pestrobarevné životní příběhy těchto starých vzácných lidí. Uvědomuji si, jak moc se ochuzujeme, když nemáme čas si vyslechnout staré lidi, co vše jim život přinesl, co si prožili. To je tím velikým přínosem z dobrovolnictví pro mne osobně.

Děkuji Vám za milý rozhovor a přeji stále obohacení ve Vaši službě těmto lidem. Vážíme si toho, že jim svoji přítomností, jako dobrovolníci, zkrášlujete dny.