Dobročinná sbírka Adry

Ve dnech 22. - 23. října 2013 probíhala ve Valašském Meziříčí a Rožnově pod Radhoštěm veřejná humanitární sbírka. Pořádalo ji Dobrovolnické centrum ADRA za přímé podpory meziříčského Městského úřadu a místního Sokola. Do akce se zapojili studenti a žáci čtyř středních a tří základních škol. Ve Valašském Meziříčí to byly Obchodní akademie a Vyšší odborná škola, Integrovaná střední škola – Centrum odborné přípravy, dále Základní školy Vyhlídka, Křižná a Masarykova. Rožnov pod Radhoštěm reprezentovalo tamější Gymnázium a  Střední škola zemědělská a přírodovědná. Pomáhalo i několik důchodců a nezaměstnaných. Sbírku realizovalo celkem 64 dobrovolníků, kteří do zapečetěných kasiček nasbírali 26 793 Kč. Ze získaných peněz budou financovány dobročinné aktivity bezmála stovky ochotných lidí, kteří se ve svém volném čase věnují znevýhodněným dětem, seniorům, zdravotně postiženým a ekonomicky slabým  spoluobčanům soustředěným v místních sociálních a zdravotních ústavech. ADRA jejich jménem děkuje jak výše zmíněným institucím, tak, a to především, nesčetné řadě bezejmenných dárců. Naopak se omlouvá všem, kterým svojí aktivitou  jakkoliv znepříjemnila poslední prosluněné dny letošního podzimu.

Zmíněná veřejná sbírka navázala na nepřetržitou dvanáctiletou tradici. V drtivé většině ji zajišťovali žáci a studenti místních vzdělávacích institucí. Pokud je pravda, že škola je  přípravou na život, pak jim účast na sbírkách či podobných akcích nabízí jedinečnou šanci otestovat si vlastní schopnost sebeuplatnění. Zvládnout pár hodin v přímém kontaktu s lidmi, kteří  jsou nejen přívětiví a štědří, ale i odmítaví, ignorující či vyloženě protivní, může být  přínosnou lekcí, na kterou se nezapomíná. Nechejme však promluvit přímé účastníky. Tady jsou některé z jejich bezprostředních reakcí:

„Lidé byli milí i protivní. Většina poděkovala a usmála se, někteří ale dělali, že nás vůbec neslyší“ (Lucie T.)

„Je vidět, že lidé jsou rádi, že mají peníze jen sami pro sebe. Ale když chtějí přispět, jsou naopak milí a vlídní. Sbírka nás vyloženě bavila“ (Tereza H.,)

„Pěkné dívky přispívají víc“ (Zdenek D., )

„Lidé byli arogantní a velice nepříjemní. Někteří na nás přímo vyštěkli…“ (Nikola P. )

„Příjemná zkušenost, mnohdy milí lidé. Utíkala za námi například mladá Cikánka a do pokladničky vhodila dvě koruny!“ (Lucie K.)

„Někteří lidé nám ani neodpověděli a někteří nám lhali. Jedna paní na nás dokonce z auta vystrčila zadek…“ (Karolína V.)

„Dostali jsme stokorunu. Za podpis na petici proti týrání psů v Rumunsku…“  (Lukáš L.)

„Lidé byli velice arogantní a nepříjemní. Výjimečně se stalo, že se zastavili a něco přispěli.. Jeden dědeček se nás ptal, kolik máme na hodinu a když jsme mu řekli, že to děláme dobrovolně, tak se nám smál, že nejsme normální“ (Lucie F.)

„Překvapilo nás, kolik mladých lidí přispívalo. Hlavně maminky s dětmi. S žádnou hodně negativní reakcí jsme se nesetkaly.“ (Dominika B.)

„Nejčastěji jsme dostávali peníze na Městském úřadě na Zašovské, nejmíň na náměstí a vlakovém nádraží“ (Filip M.)

„ Z jedné nejmenované, Městem řízené instituce nás vypoklonkovali hned u vchodu, naopak jejich kolegové z podobné, ale státem řízené organizace byli až překvapivě štědří.“ (Ilona B.)

„Potkali jsme jednoho milého pána, který nám nejenže přispěl stokorunou, ale ještě k tomu si s námi pěkně povídal. Sbírku jsme si užili a těšíme se na další…“

Z některých dalších reakcí také vyplynulo, že vybírající byli posíláni do Senátu, Parlamentu či přímo na Hrad. V této souvislosti  nejde nevzpomenout  na jednu epizodku z podobné akce před sedmi lety:                                                                                                                                    

Shodou okolností bylo také před volbami. Současný prezident, v oné době ještě spokojený obyvatel Vysočiny, zaparkoval s bájným Zemákem na meziříčském náměstí. Sokolská náčelnice Jana Rosáková, která se i tehdy sbírky účastnila se svými hbitými sokolíky nezaváhala a nejschopnější skupinu poslala do davu s rozkazem: “Děcka, přijel Zeman, zkásněte ho!“ Poslušná sokolí smečka  obstoupila tehdejšího expremiéra i s ochrankou a s psíma očima začala žadonit: „Pane Zemane, přispějte nám do kasičky!“ „A na co to je?“, odvětil překvapený propagátor sociální rovnosti. „Na postižené děti, pane“, reagovali sokolíci. Miloš Zeman, vědom si závažnosti situace, sáhl do bočnice, vytasil pětistovku a s vážným výrazem tváře zasunul do pokladničky. Od těch dob patří do TOP GALERIE nejštědřejších dárců  dobročinných  sbírek valašské Adry…