Co mi dává dobrovolničení....

Dopis od dobrovolnice, která dochází do Hospice

Před nějakým časem, jsem dostala telefonickou prosbu. S velmi prostou otázkou: „Co pro vás, znamená být dobrovolníkem, co vám to dává a bere?“

Abych pravdu řekla, tak se mi neodpovídá lehce, protože na to nejde odpovědět tak jednoduše jak by se na první pohled mohlo zdát. Nemyslím si, že by mě samotnou někdy napadlo, že budu někdy dobrovolník. K tomuto, mě přivedla kamarádka, které tímto moc děkuji.

Z mého pohledu za tu krátkou dobu co jsem dobrovolnicí, bych si nedovolila říct, že jsem nějakou odbornicí na danou věc. Pokusím se tedy o pár postřehů...

Ano dá se říct, že jsem do toho šla s drobnými pochybnostmi, protože jsem si nebyla jistá, jestli to vše kolem zvládnu. Dnes můžu říct, že to bylo dobré rozhodnutí.

Být dobrovolnicí pro mne znamená neobyčejné poslání být poslem naděje, radosti a pokoje.

Nechci a nemohu nikoho jmenovat s těch úžasných lidí, co mi dovolili nakrátko vstoupit do jejich životů plných slz smutku i radosti.

Dobročinnost je v jakémkoli odvětví darováním dobra a oddaností pro věc.

To, co jsem vždy věnovala, mi bylo vždy vráceno důvěrou, úsměvem, pohledem plným naděje, lásky.

Naplňuje mě to radostí, protože jen tehdy, když nezištně dokážeme darovat, tak můžeme být obdarováni víc, než sami dokážeme ocenit.

Není nic, co by mi to bralo, snad jen obavy z neznámého.

S přáním všeho dobrého

Dobrovolnice Jitka Hrozová