ADRA brigáda ve Valašském Meziříčí

Už více než deset let dobrovolníci z ADRA, která je součástí mezinárodní sítě organizací založené Církví adventistů sedmého dne, poskytují bezplatně svou pomoc v sociálních zařízeních ve Valašském Meziříčí. Tento rok proběhla ADRA brigáda od 21. – 26. 8. 2016 a akce se zúčastnilo 15 mladých lidí z Česka i sousedního Slovenska. Řada z nich už nejsou studenti, ale pracující lidé, kteří si pro tento týden berou dovolenou.

Prvním místem, kde se pomáhalo, byl Kojenecký ústav. V tomto zařízení ADRA pracuje pravidelně již několik let. Letos bylo potřeba vymalovat interiéry a také pracovat na zahradě. Tento druh pomoci je určen hlavně pro ty, kteří se necítí na přímý kontakt s lidmi a rádi vidí výsledky své práce hned.

Dalším místem, na kterém měli dobrovolníci možnost působit, byl Domov důchodců. Zde jsou často lidé osamělí, a proto jsou rádi za každou návštěvu. Svou zkušenost popisuje i Vojta, student vysoké školy: „Zde jsme mohli zpříjemnit některým seniorům jejich den, když jsme je vzali na procházku, zpívali jim lidové písně z Valašska, četli jsme jim, nebo jsme si povídali o jejich životě. Staří lidé jsou vděční, když za nimi někdo přijde. Mnozí jsou upoutáni na lůžko, nebo se mohou pohybovat jen na vozíku. I když někteří moc nemluví nebo neslyší, bylo na nich vidět, že mají radost, že jsme je mohli vytrhnout z jejich stereotypu. Obohacením pro mě bylo mluvit se zaměstnanci a vedením instituce. Pomohlo mi to více porozumět, jak Domov důchodců funguje a jaké mají jeho obyvatelé potřeby. V domově již výsledky naší práce nebyly vidět tak okamžitě, jako když jsme sekali trávník nebo malovali stěny. Uvědomovali jsme si, že zde je potřeba práce dlouhodobá a systematická.“

Posledním místem, na kterém dobrovolníci působili, je Azylový dům pro matky s dětmi. Zde zajistili program pro děti, kterým se jinak celé prázdniny nikdo nevěnuje. Hry byly zaměřeny tak, aby děti dokázaly pracovat v kolektivu, aby mohly rozvinout své nadání a naučily se využívat lépe volný čas. Také pro ně a jejich rodiče přichystali brigádníci ukončení léta formou bojovky s plněním nejrůznějších úkolů a společné opékání. Tento rok se setkali s řadou dětí, které tam bydlely již dříve. Odpadlo klasické představování, získávání důvěry, respektu a mohli tedy s dětmi pracovat kvalitněji a přirozeněji. „Každý den bylo velmi smutné odcházet domů a loučit se s nimi. Nejhorší bylo jim to vysvětlovat poslední den, že už tento rok nepřijdeme.“ uvádí jedna z účastnic.

Katka, která se ADRA brigády zúčastnila letos poprvé, byla velmi spokojena s tím, že si mohla vybrat každý den jiné místo svého působení. Také se jí líbilo, že díky organizátorce akce Hance Češkové byla vždy po skončení práce zajištěna řada volnočasových aktivit.

Je potřeba poděkovat Krytému bazénu Valašské Meziříčí, který brigádníkům umožnil celý týden vstup zadarmo, a také KZ Valašské Meziříčí, díky kterému mohli shlédnout zdarma promítání filmu Děda v letním kině.

Velké díky patří Církvi adventistů sedmého dne, která zajistila ubytování v místním sboru, dále vegetariánské restauraci Vitalita, která zdarma poskytovala dobrovolníkům obědy, a v neposlední řadě pekárně Lešná za snídaně a Cyrilovu pekařství za frgály.

Díky této pomoci z venku měli dobrovolníky zajištěnu stravu a zpestření celého týdne. Jistě i kvůli tomuto zázemí je každý rok účast na ADRA brigádách tak hojná. „Moc si této pomoci vážíme.“ shodují se účastníci.

Jsme rádi, že díky dobrovolníkům z ADRA se mohlo udělat kus práce, ať už to bylo v kterémkoli ze jmenovaných zařízení. Věříme, že i další rok bude tato akce požehnáním pro druhé. Pro organizátorku Hanu Češkovou je velmi radostné, že se nejen vracejí „staří“ dobrovolníci, ale že přicházejí i noví, kteří se o této akci doslechli. Jak uvedl jeden z dobrovolníků: „Jsem vděčný za možnost navštívit kvalitně organizovanou akci, která mi dala možnost zapojit se a aktivně pomáhat tam, kde to bylo třeba a nemuset se přitom starat o další věci. Jsem vděčný za možnost poznat zajímavé lidi, kterými dobrovolníci rozhodně jsou. ADRA brigáda mi ukázala, že dostat se mezi lidi v různých zařízeních není tak těžké a že je to práce naplňující a potřebná. Povzbudila mě k tomu, abych si našel čas pro ty, kterým můžu být prospěšný.“