Příběh dobrovolníka pana Bohuslava

„Ze začátku to byla zvědavost a vůbec byl člověk v očekávání, jak to probíhá, funguje. V neposlední řadě také zájem, jak někomu či něčemu prospět nebo v něčem pomoci. Po prvním kontaktu s vedoucí Dobrovolnického centra ADRA ve Znojmě s paní Severinovou následovalo školení, pohovor a potom seznámení s klientem panem Lubomírem. Pán je nevidomí a žije v Domově pro seniory U Lesíka ve Znojmě. První dvouhodinová schůzka - moje velká tréma, která začala opadávat s počátečním rozhovorem. Druhá, třetí a další schůzky už probíhaly tak přirozeně, že si člověk ani neuvědomil, jak rok, co navštěvuji klienta, uběhl. Pořád si máme co povídat, sdělovat, vzpomínat… Pravidelné čtení doplňuje klientovi obzor. Při supervizních schůzkách na Dobrovolnickém centru ADRA poznávám nové tváře, kde si sdělujeme navzájem různé zkušenosti z naší činnosti a předáváme si informace ve zcela přátelské a otevřené atmosféře.

Mně osobně to obohatilo život především tím, že taková služba otevře člověku oči a ukáže nové obzory. Například různé maličkosti pro nás zcela běžné, toho druhého potěší. Odměnou mi je, když při odchodu z návštěvy se klient loučí slovy, tak příště se těším na další setkání, nashle a děkuji za návštěvu.

A nakonec i tato služba mi zcela určitě pomohla najít mé nové a pro mě smysluplné zaměstnání.“