Každý sedmý člověk na světě pracuje nezištně, u nás každý druhý

5. prosince se slaví Mezinárodní den dobrovolníků. Není to bezvýznamný svátek. Podle statistik je totiž na světě miliarda lidí, kteří nezištně pomáhají druhým. Zhruba polovina Čechů občas udělá něco pro ostatní bez nároku odměnu. 

Kdyby se všichni dobrovolníci spojili a vytvořili stát, byla by to druhá nejlidnatější země na světě. Vědci z Univerzity Johnse Hopkinse v USA ve své studii zaměřené na ekonomický přínos dobrovolnictví uvádějí, že takový stát by měl sedmou nejsilnější ekonomiku na světě. Tato země by stála v žebříčku za USA, Japonskem, Německem, Čínou, Velkou Británií a Francií, ale před Kanadou, Španělskem, Itálií a dalšími. „Paleta dobrovolnických činností po celém světě je pestrá. Dobrovolníci se starají o životní prostředí, ochranu před mimořádnými událostmi, věnují se vzdělávání, pomáhají v sociálních službách, kultuře, sportu, ale působí i ve zdravotnictví. Představa státu, kde je každý občan ochoten starat se také o blaho ostatních, aniž by z toho něco měl, je určitě sympatická,“ říká ekonom Jakub Dostál, který se dlouhodobě věnuje výzkumu hodnoty dobrovolnictví na Masarykově univerzitě.

V Česku je dobrovolníků, tedy lidí, kteří dělají něco bezplatně, nepovinně a ve prospěch ostatních, okolo padesáti procent. Každoročně vykonají práci v hodnotě 6 miliard korun. Zhruba dvacet tisíc z nich je organizováno a registrováno nadacemi, obecně prospěšnými společnostmi, církvemi atd. Z toho více než 1700 dobrovolníků koordinují dobrovolnická centra ADRA. Tito dobrovolníci odpracují každoročně více než 50 000 hodin. Ekonomická hodnota jejich práce převyšuje 5,5 milionu Kč.

Čtou seniorům, likvidují škody

ADRA má v Česku 10 dobrovolnických center. Její dobrovolníci docházejí do vybraného zařízení zpravidla jednou týdně. „Navštěvují domovy pro seniory, hospicová zařízení, dětské domovy, zařízení pro osoby s postižením. Dělají společnost zvláště osamělým seniorům, dětem a osobám se zdravotním postižením. Čtou jim, chodí s nimi na procházky, hrají společenské hry. Tráví s nimi čas, přinášejí radost a naději,“ přibližuje koordinátor dobrovolnických center ADRA Kamil Kreutziger. Dobrovolnická centra spolupracují také s nemocnicemi, ve kterých vysílají dobrovolníky nejčastěji na dětská oddělení. 

Při každé větší povodni navíc přicházejí do Adry stovky dalších dobrovolníků, kteří pomáhají odstraňovat následky přírodní katastrofy. Tito dobrovolníci provádějí uklízecí práce, pomáhají při distribuci humanitární pomoci, s monitoringem potřeb, s psychickou podporou zasažených a působí jako koordinátoři dobrovolníků. 
Dobrovolníci Adry se také zapojují do mezinárodních projektů, jako například studenti, kteří jezdí do ukrajinského Mukačeva a působí tam jako táboroví vedoucí a věnují se dětem ze sociálně slabých rodin.

Jak se stát dobrovolníkem

Dobrovolníkem se může stát člověk, který dosáhl věku 15 let a který absolvuje úvodní školení a osobní pohovory, na základě kterých se zjistí, zda má k dobrovolnictví předpoklady. Budoucí dobrovolník v Adře doloží výpis z trestního rejstříku, potvrzení o zdravotní způsobilosti a případně další potvrzení podle charakteru programu, do kterého se chce zapojit.
Dobrovolníci jsou zdarma proškoleni, pojištěni a po dobu výkonu činnosti jim dobrovolnická centra poskytují potřebné zázemí.  Dobrovolnictví může podpořit i ten, kdo sám pomáhat nemůže. Například tak, že se zapojí do programu Mince denně. Prostředky z tohoto programu jsou dále použity na pojištění či vzdělávání dobrovolníků v jednotlivých dobrovolnických centrech. Více informací najdete na stránkách www.mincedenne.cz.