Bezpečnostní situace v Mogadišu se pomalu lepší

ADRA Česká republika společně s norskou kanceláří ADRA finančně podpořila pomoc vnitřním uprchlíkům v v oblasti Banadir v Somálsku. Uprchlíkům byly od května distribuovány potraviny a základní předměty denní potřeby. O aktuální situaci v Somálsku jsme si povídali s projektovým manažerem Johnem Ogege, který pro ADRA Somálsko pracuje již pět let.

Jak vypadá okolí Mogadiša rok po krizi v Africkém rohu?

V roce 2011 byla situace opravdu velmi špatná, do oblasti však přišlo velké množství humanitární pomoci z mezinárodních organizací. Mnoho lidí bylo v této těžké době podpořeno, na konci roku navíc konečně začalo pršet a v únoru letošního roku bylo deklarováno, že hladomor je překonán. V březnu v některých oblastech dokonce sklidili malou úrodu. Takže situace se zlepšila, přestože problém ještě zcela překonán není.

ADRA Somálsko působí také v táborech, kde se shromaždují tzv. vnitřní uprchlíci. Jaká je situace tam?

Uprchlické tábory pořád existují. Lidé tam odcházeli, protože doma přišli o všechno, a doufali, že v táborech jim někdo pomůže. Když na konci minulého roku začalo pršet, někteří se rozhodli vrátit domů, mnoho lidí ale stále zůstává. Tábory jsou opravdu veliké, jsou tam tisíce lidí, i když tam působí více organizací, stejně se pomoc těžko dostane všem potřebným. Proto bylo stále na místě podpořit ty nejzranitelnější distribucemi potravin a základních věcí denní potřeby.

Je opravdu náročné vybírat příjemce projektu. Představte si, že máte před sebou mnoho lidí, kteří pomoc opravdu potřebují, vy ale máte omezené zdroje a musíte vybrat jen ty, kteří tu pomoc potřebují opravdu nejvíce. Navíc v táborech jsou lidé z různých klanů a panuje mezi nimi rivalita, proto je velmi důležité vybírat opatrně a spravedlivě.

Nastal už v oblasti Banadir čas pro přechod z humanitární pomoci k podpoře obnovy zdrojů obživy?

Určitě ano, my se právě snažíme tyto dvě fáze pomoci propojovat. Obnova je dlouhodobý proces, nestane se to najednou. Někteří lidé utekli do táborů kvůli suchu, jiní kvůli ozbrojenému konfliktu, je tu mnoho problémů a bude chvíli trvat, než se lidem podaří obnovit svoje živobytí. Někteří se již mohli vrátit do svých domovů, v jiných oblastech se ale stále válčí.

Jaké jsou běžné zdroje obživy v Banadiru?

Banadir není zemědělská oblast. Lidé tu buď podnikají – mají obchody s potravinami, malé čajovny, pouliční stánky, nebo se nechávají zaměstnat na různé manuální práce. To bychom mohli podpořit například systémem malých grantů. Na mikrofinance je ale ještě brzy, v této fáze je potřeba, aby se vůbec postavili na vlastní nohy, byli soběstační. Když se to podaří a obnoví svoje živobytí, potom můžeme začít přemýšlet o půjčkách.

Jak hodnotíte bezpečnostní situaci v oblasti?

Banadir a okolí Mogadiša je v současné době docela bezpečné. I když skoro každý den je zde nějaký bezpečnostní incident. Ale je to mnohem lepší než dříve. Dnes je většina populace Mogadiša schopná žít normální život, jít na trh, podnikat. Dokonce i my jako pracovníci neziskových organizací se můžeme po oblasti normálně pohybovat, chodit po trhu, to bylo dříve nemyslitelné. Je vidět, jak se místní trh pomalu obnovuje, doufáme, že se to pomalu vrátí k normálu a Mogadišo bude zase žít. Centrální vláda, přestože je stále slabá, má s podporou armády kontrolu nad většinou území Banadiru.

Hrozilo někdy organizaci ADRA od hnutí Al Šabáb nějaké nebezpečí?

Ano, právě proto můžu potvrdit, že bezpečnostní situace se velmi zlepšila. ADRA byla Al  Šabábem vykázána z většiny území, které ovládali. ADRA, World Vision a Diakonia jsou křesťanské organizace a proto o ně islamistická milice nestála. Ale po intervenci afrických armád jsme se mohli vrátit zpět do Mogadiša. V letech 2009, 2010 bylo Mogadišo pod kontrolou Al Šabábu, téměř nikdo se tam v té době nedostal. Cizinci v žádném případě, hrozily únosy…  Vrátili jsme se tam v červnu minulého roku a situace je teď opravdu relativně bezpečná. S ochrankou se dnes můžete procházet po uprchlických táborech, po trhu. Kdybyste se tam procházeli před rokem, unesli by vás a žádali miliony výkupného. Dnes se tam cítím bezpečně.