Tucet otázek pro Jitku Chánovou

Vedoucí dobrovolnického centra miluje muziku a nesnáší neplnění slibů

• Věk: 43 let
• Stav: vdaná
• počet dětí: čtyři děti
• Pracoviště: České Budějovice
• Povolání: vedoucí dobrovolnického centra ADRA České Budějovice

Čím jste chtěla být jako dítě?

Dost jsem své názory měnila, protože se mi líbilo prakticky všechno. Když jsem pozorovala babičku, jak šije, chtěla jsem být švadlenou. Při nákupu v obchodě jsem chtěla být prodavačkou, ve škole jsem si představovala, jak učím, v nemocnici jsem chtěla být sestřičkou...

Napadlo vás někdy praštit s tím, co děláte?

Ano. Pracovat v neziskovém sektoru a s dobrovolníky je velmi specifická práce. Máte totiž v ruce velmi omezené možnosti, kterými dosahujete svých cílů. Můžete mít úžasné plány, namyšlené koncepce a nadšené spolupracovníky, ale nakonec jste limitováni dotacemi a v tomto smyslu tedy absolutní finanční nejistotou. Ke zvyšování motivace u dobrovolníků nemůžete využít nic jiného, než přesvědčení o důležitosti dobrovolnické služby. Musíte mít vždycky dostatek elánu a nadšení, abyste ho mohli dobrovolníkům rozdávat. Asi dvakrát jsem ho neměla dost ani pro sebe, ale naštěstí se zase urodilo...

Jaké máte koníčky, čemu se nejraději věnujete ve volném čase?

Miluji muziku. A tak ráda hraji na klavír, na housle, zpívám, poslouchám písničky a relaxuji při vážné hudbě. Když je trochu víc času, vyrazím do lesa. Tam vyhledám posed, abych měla nadhled a snažím se do sebe dostat co nejvíc klidu a ticha.

Co vás spolehlivě rozčílí, kvůli čemu se nejčastěji zlobíte?

Když někdo něco slíbí, nedodrží to a ještě se tváří, že je všechno v pořádku. A pak když slyším, že se někdo nudí.

Co vás naopak vždycky pobaví a rozesměje?

Mně stačí ke smíchu velmi málo. Šíleně smutnou princeznu bych nedokázala zahrát. Stačí říct vtip, vidět komedii, poslouchat veselé příhody lidí... Pokud v tom není ironie nebo sarkasmus, směju se vždycky.

Jaký alkoholický nápoj máte nejraději?

Žádný. Když na konkrétních lidech vidíte, co za tragédie dokáže způsobit, můžete ho jenom nenávidět.

Jaké téma je pro vás tabu?

Chyby mých rodičů.

Co je podle vás za hranicí, za kterou by už člověk neměl jít?

Hranicí je moje vlastní hodnota. Nic by mě nemělo přinutit k tomu, abych o ni přišla. Co dělám, musí mě být hodno. Podle toho se rozhoduji, do čeho vstoupit a do čeho ne, jak situace kolem sebe vnímat a jak je prožívat.

Kdo je vaším nejoblíbenějším politikem?

Příliš se politikou nezabývám, protože z toho, co vidím a slyším, mi nikdy není moc dobře. Ovšem názorově i osobnostně je mi blízká Táňa Fischerová.

Na kterou knihu nedáte dopustit; a jaký je váš oblíbený film?

Kniha Bible. Pro sebe si dělím knihy na lehčí a těžší čtení. Bible ale patří do obou kategorií. Současně v sobě nese absolutní jednoduchost a zároveň můžete jít stále víc a i víc do hloubky, kde nestačíte žasnout, a s každým krokem se vám otvírají desítky dalších otázek. Film Forrest Gump.

Za co utrácíte nejvíc peněz?

Za jídlo pro děti. Někdy mám pocit, že pohádka o Otesánkovi je jen slabý odvar toho, co prožíváme doma. Naše nákupy vypadají, jako bychom zásobovali školní jídelnu. A to máme jen tři syny v pubertě a nejmladší dcera nechce zůstávat příliš pozadu.

Co pokládáte za svůj největší úspěch v profesním životě a na co jste nejvíc pyšná v osobním životě?

Jsem ráda, že z nuly dobrovolníků jich máme každý rok víc než sto, protože to jsou lidé, kteří rozdávají radost víc než dvěma stovkám starých a nemocných lidí. V osobním životě jsem pyšná na svoje děti. Žasnu nad tím, jak je každé z nich originální a mám z toho radost. Spíš než pyšná, jsem vděčná Bohu, že mám příležitost pečovat o rodinu, pracovat s lidmi a pro lidi, studovat, vnímat hudbu a v tom všem ho stále víc poznávat.

Jihočeský deník 5.9.2012