ADRA BĚH 2019 … na vlastní oči

Nejsem profesionální běžec, který by vymetal každý závod v okolí, běhám si pro radost. Stačí mi k tomu slunce, teplo, les a dobrá nálada se dostaví automaticky. Minulý rok jsem se nemohla ADRA běhu zúčastnit a letos jsem si řekla, že to rozhodně nepropásnu. Zkombinovat pohyb v přírodě s rodinou a ještě přispět na dobrou věc, je pro mě osobně neodolatelná výzva a událost, které dám mezi nespočtem nabízených aktivit přednost. Vzala jsem s sebou své tři dcerky, moc ráda totiž se svými dětmi sdílím svůj čas i vášně, drobné radosti, nadšení a pozitivní myšlení. Nebylo to úplně bez problémů, nemyslete si. Asi v polovině běhu začala nejstarší dcerka naříkat:
„Bolí mě nohy, už nemůžu“ a začala zastavovat.
„Jestli tě bolí jen nohy a stačíš s dechem, tak můžeš, nezastavuj se a běž,“ snažila jsem se ji povzbudit.
„Já ti říkala, že jít nechci, že nechci nikde běhat!“ naštvaně odsekla. To asi bude puberta, pomyslela jsem si, ale nedala jsem se odradit a bojovně jsem citovala Emila Zátopka: „Když nemůžeš, tak přidej!“ Samozřejmě, že nechci mít z dětí žádné profesionální sportovce, ale myslím si, že do základní vybavenosti každého člověka patří i to, že kromě slušného vychování, vzdělání, umí také běhat, plavat, skákat přes švihadlo, udělat kotrmelec nebo jezdit na kole.

Opravdu jsme tedy jen volně klusaly, chtěla jsem je naučit, že nesmí přepálit začátek, protože pak nezvládnou uběhnout celou trasu a dostaví se nepříjemné píchání v boku. Nejstarší dcera je gymnastka, je spíše silově zaměřená, ta prostřední je rodinná umělkyně, chodí na scénický tanec, zpívá a hraje na piano, no a ta nejmenší pětiletá, páni, to by byla atletka! Celou dobu běžela deset metrů před námi a ani jednou si nepostěžovala, ani nezastavila. A když doběhly do cíle? Dostavila se euforie, že to dokázaly! Na krku jim přistály medaile a na tváři úsměv, že se zúčastnily a zvládly to. Běh je totiž mnohem více než jen střídání levé, pravé nohy a zdolávání kopců. Je o překonávání vlastní pohodlnosti, překážek i nemilých pocitů. Je především o překonávání sebe! Je to vnitřní boj v hlavě, jít vůbec do toho, vzdát se, nebo pokračovat? Podobně jako v životě! Když se naučí nepříjemné pocity, strach, prohru, nechuť, dojem, že to nedokážou, překonávat během sportu, pak věřím, že to zvládnou i v realitě všedních dnů. Život není snadný, je o postoji, který k němu zaujmeme!

O to větší radost jsem měla, když jsem viděla částku, která se vybrala na dvojčátka. Neuvěřitelných 67 tisíc Kč za jedno jediné dopoledne, a to díky 240 lidem, kteří se rozhodli protáhnout si svá těla v parku a sejít se s přáteli, protože i o tom běh může být. A nejen díky nim! Největší obdiv u mě mají všichni dobrovolníci a vedení z Dobrovolnického centra ADRA České Budějovice, kteří celou akci ve svém volném čase organizovali, značili trasu, hovořili do mikrofonu, předávali medaile, nabízeli občerstvení, hlídali věci v šatně, hráli si s dětmi, věšeli praporky, vyhazovali odpadky, rozdávali startovací čísla nebo vřelé slovo. Každé laskavé srdce, které se do akce zapojilo, vytvořilo neskutečně srdečný celek a průběh pro všechny účastníky, alespoň my s tímto pocitem odcházely. Stejně tak jako sponzoři, kteří zajistili ceny a medaile, nafukovací hrad, dobré občerstvení, voňavou kávu a spoustu dalších věcí, které nejsou ani na první pohled zřejmé.

A víte co? Mě nejvíc potěšila má kamarádka, kterou jsem na akci pozvala.
„A to je opravdu na ta dvojčátka?“ hned se mě zvědavě ptala, nemohla tomu věřit, a přestože byla i s dětmi nachlazená, dala mi peníze za celou rodinu, abych i tak přispěla!

Jen málokterá sbírka jde sto procentně potřebným. U Adry mám vždy jistotu, že tomu tak je. To, že má nějaká nezisková organizace v názvu slova jako „charitativní“ nebo „humanitární“, přece ještě neznamená, že pomáhá bezplatně. Naopak, většinu úkonů si musí uživatelé těchto služeb platit, ať už z důchodů či z příspěvků na péči a z celé nabídky existuje jen minimum služeb, které jsou vykonávány zdarma.

Pojem „charita“ vychází z latinského výrazu caritas = smilování a označuje dobrovolné, dobročinné akce na pomoc trpícím lidem, dětem, starým lidem, nemocným či sociálně slabým apod. Věděli jste, že jenom v Českých Budějovicích během roku 2018 pracovalo pro Adru bez nároku na mzdu 161 dobrovolníků a za celý rok strávili u svých klientů, kteří jsou předem pečlivě vybíráni 2976 hodin?

Dobrovolnické centrum ADRA České Budějovice pracuje srdcem. Můžete si být jistí, že budou v plné pohotovosti a mezi prvními, kteří budou chystat pytle, když přijde velká voda, že nabídnou psychologickou pomoc v krizovém období, že díky jejich činnosti se rozzáří úsměv nejednoho člověka.

„Být génius nestačí, chce to odvahu, abyste mohli pohnout lidským srdcem.“   

Účastnice ADRA běhu
Elena Ježková