Život v nemocnici Itibo: drsný, trochu nebezpečný, ale nádherný

Zdravotnické středisko ve vesničce Itibo v Keni, které ADRA podporuje od roku 2006, bylo vždycky pro místní obyvatele ostrůvkem útěchy a naděje. Ale i českému zdravotníkovi Aleši Bártovi, kterého místní málokdy vidí váhat, se v poslední době objevují na čele vrásky. Keňa se stává opakovaným cílem útoků militantní islamistické skupiny al-Šabá a nikdo neví, kde udeří příště. Nemocnice je sice mimo turistické a diplomatické oblasti, které jsou nejvíce ohroženy, ale špatná bezpečnostní situace bude mít zlý ekonomický dopad na celou zem. „Je smutné být toho svědkem,“ říká muž, který nemocnici založil a vede.

Útoky byly zaznamenány hlavně na pobřeží severně od Mombasy. Pro turisty z Evropy je to jasný signál, že sem raději jezdit nemají. Některé státy je dokonce prostřednictvím svých ambasád stahovaly ze země. Islamisté se snaží podle Aleše Bárty především rozšířit paniku a srazit příliv turistů na minimum, aby země utrpěla ekonomické ztráty. „Příjem z turismu je totiž hlavním profitem země, a pokud zmizí, bude ekonomika dost paralyzovaná,“ vysvětluje zdravotník, který do Itiba koncem července odjel i spolu s českými stážisty. Přidává ale pár slov na uklidněnou: „Nebezpečí se týká hlavně míst s velkým pohybem turistů a diplomatických sídel. Pro nás je nejrizikovější pobyt v Nairobi a pak může být relativně nebezpečný mnohahodinový přejezd naším terenním autem do Itiba. Ale s trochou štěstí a hlavně opatrnosti na cestách se nám mohou problémy s al-Šabábem vyhnout.“

Raději nemyslet a pracovat dál

Jedním ze způsobů, jak se s obavami vyrovnat, je pohroužit se naplno do práce. V nemocnici tak panuje dál čilý stavební ruch. „Dostavujeme se nová budova lůžkového oddělení s urgentním traktem JIP, operačním sálem a příslušenstvím. Zbývá jen namontovat zařízení na ohřev teplé vody, zavěsit umyvadla a počkat, až budou vyrobeny stoly a police. „Nákup nových z obchodu je velmi drahý a tak společně s místními svařujeme, natíráme a vytváříme si je tak říkajíc podomácku na míru a podle našich představ. Výsledek je ještě lepší, než kdybychom je kupovali,“ usmívá se Aleš Bárta.

Každá koruna na sanitku dobrá

Kromě Adry nemocnici v Itibo podporuje řada dárců a sympatizantů. Už několik měsíců probíhá finanční sbírka na novou terénní sanitku, do které se zapojilo i několik nadšenců z ostravsko–opavské diecéze. „Během sbírky si lidé mohou prohlédnout fotky přibližující naši práci v ambulanci. Akce probíhají v kostelích při mších, ale i při trzích a jarmarcích. Díky skvělým lidem, kteří nám se sbírkou a prezentací projektu pomáhají, můžeme dárcům za jejich přispění dávat domácí pečené perníčky. Za pár měsíců se podařilo shromáždit přes 200 tisíc korun. Nová sanitka stojí lehce přes jeden milion korun, v přepočtu na naše koruny. Ještě to chvilku potrvá,“ říká Aleš Bárta.

Z deníku Aleše Bárty na Facebooku:

Dnes jsme měli v Itibo jeden z prvních klidnějších dnů. Celou noc pršelo, skoro jako každý den. Ambulantní pacienti a návštěvy ležících nemocných stěží táhnou boty nabalené červeným lepkavým bahnem a při pohledu na ně si musíme říkat, že váha každé boty vzrostla snad o pět kilo.

Úterý věnujeme, jako vždy očkování malinkých dětí. Ještě nedávno obsazené postele se postupně uvolňují. Poklidné ráno změní v drama příjem ženy, kterou manžel napadl železnou tyčí a způsobil jí těžké pohmoždění hlavy a hrudníku. Chudák paní, vypadá, jako kdyby se potkala s rozjetým náklaďákem. Masivní otok pravé strany obličeje nám brání prohlédnout jí oko, má také odtržený dolní ret od dásně v délce sedmi centimetrů, modřiny a podlitiny. Po chirurgickém výkonu našich stomatologů ji máme na infuzích s analgetiky a antibiotiky, aby se jí rány nezinfikovaly.

Odpoledne nás čeká porod. Šestnáctiletá dívka přivedla na svět dvoukilového klučinu, naštěstí jsou oba v pohodě . Před chvílí přivezli mladého kluka s úpornými bolestmi břicha a paní v hysterickém záchvatu, kterou vezli na motorce a byla tzv."vlající pacient"., což je náš termius technicus pro pacienta v bezvědomí.

Dnes jsme měli, jako vždy, skvělý oběd. Domácí bramboračka, fazolové lusky na smetaně s bramborem a naši stomatologové s Dominikou upekli úžasné buchty s makovou náplní nebo marmeládou.

Náš kamarád Martin Majsner Klempíř mě vybavil před odjezdem led pásky do Žanetky. Jednou totiž viděl, jak v noci vyrážíme s pacientem do vzdálené nemocnice a musíme si svítit vzadu v autě čelovkami. No a tak jsem je dnes instaloval a výsledek opravdu překvapil! Máme tam světla, že můžeme i operovat. Majsíku díky.

Tak to je zatím z dnešních událostí asi tak všechno. Uvidíme, jaká bude noc. Předpokládáme, že by mohl být klid, když je venku zima a vlhko, jako v ČR "dušičkové počasí".