Ženy obecně na světě žijí v mnohem horších podmínkách než muži

Ženy mají v březnu svátek. Zasloužily by si dárek. Kdyby si mohly vybrat, asi by řekly, že chtějí být zdravé. Ženy totiž celosvětově čelí horším zdravotním problémům než muži. Dokládá to statistika Světové zdravotnické organizace.

Studie uvádí, že ženy žijí déle, přestože bylo objektivně zjištěno, že se musejí vyrovnávat s více překážkami než muži. Zdaleka ne všude totiž mají ženy a muži rovný přístup k informacím a péči stejně tak jako hygienické podmínky.

Diskriminace žen má přímou souvislost se zdravotními riziky, jako jsou sexuálně přenosné infekce, malárie a chronická obstrukční plicní nemoc. V neposlední řadě vede k sexuálnímu násilí a nechtěným těhotenstvím. Existují země, kde fyzické nebo sexuální násilí zažívá až 71 procent žen.

Z dětí jsou ženy příliš brzy

Dívky jsou nuceny do sexuálních praktik ještě příliš mladé. V některých zemích je zneužito každé páté děvče mladší 15 let. Každoročně se vdá přibližně deset milionů dívek před svými osmnáctými narozeninami. Nemají informace o rizicích pohlavně přenosných chorob ani o těhotenství. Asi čtrnáct milionů dospívajících dívek každoročně porodí dítě. Denně zemře při porodu 1 600 žen a deset tisíc novorozenců. Většinou se jedná o příliš mladé matky.
99 procent případů se týká žen a dětí v rozvojových zemích. Ženy tvoří 61 procent všech nositelů viru HIV v subsaharské Africe. Počty stoupají v Asii a Východní Evropě.

Ženy při tom na zdraví vynakládají více než muži. Pokud je žena zaměstnaná a vydělá peníze, je to ona, kdo zakoupí hygienické potřeby, léky pro rodinu, nebo moskytiéru. Kvůli svému nižšímu společenskému postavení je však často sama nemůže užívat. Malárií tak mnohdy trpí více ženy než muži, potažmo děti.

Ženy čelí dvakrát vyššímu riziku plicních onemocnění. Ve většině rozvojových zemích vaří na otevřených ohništích a denně vdechují stovky zplodin. 1,3 milionu žen na celém světě každoročně zemře v důsledku chronické obstrukční plicní nemoci.
Abychom tyto jevy dokázali zmírnit, je důležitá především osvěta. ADRA se prostřednictvím zdravotnických projektů v Etiopii, Keni, Barmě a taky Bangladéši snaží nejen zlepšit dostupnost zdravotní péče pro místní obyvatele, ale také poskytovat informace právě ženám a maminkám, které mají možnost ovlivnit další generace.

Zdravotnická pomoc Adry v rozvojových zemích v roce 2014

Bangladéš (centrum pro vzdělání a volný čas Čalantika):
- 1 054 zdravotních prohlídek a ošetření lékařkou
- 52 ucelených lekcí na téma zdraví a hygieny pro děti
- 1 539 návštěv dětí a jejich rodin, 6 rodičovských schůzek
- 226 lekcí gramotnosti a základů hygieny pro maminky

Barma (Karenský stát):
- podpora pro 11 lesních klinik, půlroční školení pro 37 komunitních zdravotníků

Etiopie (podpora nemocnice Leku a lékařské fakulty v Yirgalem):
- dvoudenní školení na téma prevence infekcí pro 150 jednotlivců z řad nemocničního personálu
- školení pro 145 lékařských a nelékařských pracovníků nemocnice
- školení pro 15 učitelů lékařské fakulty.
- v nemocnici se uskutečnilo cca 600 porodů, z toho deset procent bylo císařských řezů.
- vybavení a podpora fakulty s 96 studenty medicíny

Etiopie (podpora nemocnice Karat):
- materiální a technické vybavení nemocnice
- zajištění dentálního vyšetření pro 57 pacientů

Keňa (zdravotní středisko Itibo):
- v roce 2014 bylo ošetřeno 9 000 pacientů

Od etiopských žen se ty naše mohou ledacos naučit

Zdravotní péče je v rozvojových zemích oblastí, kde je mnoho co zlepšovat. Její kvalita ovlivňuje místní obyvatelstvo zásadním způsobem. Jaké péče se dostává ženám například v Etiopii ve srovnání s evropskými standardy? Na to odpovídá MUDR. Dalibor Stoszek, který vede organizaci DORRA (Doctors for Africa). DORRA se vloni zapojila do zdravotnického projektu Adry v etiopské nemocnici v Leku.

V Česku je běžné, že každá žena má svého gynekologa a navštěvuje ho jednou ročně. Jaký je standard v Etiopii?

Preventivní prohlídky zaměřené na nádorová onemocnění nejsou v rozvojových zemích běžné. Ke gynekologovi, respektive ke člověku, kterému se říká clinical officer a má středoškolské vzdělání v gyenkologii, dochází, když jsou těhotné především kvůli případnému HIV.

V rozvojových zemích je obvyklé, že lidé trpí banálními nemocemi a ty jim působí větší komplikace, než si umíme představit. Jaké potíže by asi nejčastěji léčil gynekolog, který by si v Leku otevřel ordinaci?

Jednoznačně infekce, dále těhotenství nebo naopak poruchy fertility, močovou inkontinenci nebo poporodní komplikace. Každopádně gynekolog, jako lékař, je extrémně vzácnou osobou v celé subsaharské Africe.

Jakým způsobem ženy běžně v Etiopii rodí? A jaké komplikace u porodu hrozí, pokud nemají "evropskou" péči?

Nejčastěji doma, většinou na hliněné podlaze s asistencí "porodní báby". Hrozí jak poškození matky, tak plodu - nejčastěji přidušením během porodu. Porod v nemocnici je, pokud vím, zpoplatněný, tedy mnohdy nedostupný.

Je něco, co bychom se naopak od etiopských žen mohly my Evropanky naučit?

Trpělivosti, ostatně jako všichni čeští pacienti. A vědomí, že těhotenství není nemoc. A taky toho, že nic, a už vůbec ne ve zdravotnictví, není zadarmo.

Znamená chudoba v rozvojové zemi vždycky nutně strádání?

Jednoznačně ne, pokud není spojená s hladem a nemocí, jsou lidé v chudých zemích obecně šťastnější a pod menším tlakem než západní lidé.

Můžeme říci, který problém můžeme v Etiopii díky našim projektům úspěšně vyřešit?

Vzdělávání zdravotnického personálu. Nestačí pouze posílat peníze a vybavení, pokud s ním pak nikdo neumí pracovat.