Víte, jak se dostat z minového pole?
Každoročně zahyne v zahraničí až stovka humanitárních či rozvojových pracovníků. Také proto jsou pro ně pořádána mnohá školení o bezpečnosti. Jen na některých však účastníci mohou zažít fingovaný únos, průchod checkpointem, setkání s agresivními ozbrojenci či několikahodinové noční pochody bez jídla a se zátěží. Jedno takové školení organizovala ADRA ve spolupráci s organizací Salanga a FoRS.
Vlastnímu terénnímu výcviku, který probíhal týden na konci června na severní Moravě, předcházel seminář o analýze rizik, který měl účastníky naučit, jak se mají přichystat na cestu, kde hledat informace o situaci v zemi, kam míří. Nyní stále ještě probíhá závěrečná, e-learningová část školení.
Terénní část, kde se v rolích školitelů objevili specialisté z bezpečnostních sborů a vládních agentur (př. expert na odminování, expert na vyjednávání s únosci a násilníky, expert na přípravu mezinárodních hasičských složek USAR, expert na bezpečnostní problematiku letišť, expert na přípravu mezinárodních expedic), však nepochybně v účastnících zanechala nejhlubší dojmy. Potvrzují to i postřehy účastnice Hanky:
„Salanga, Salanga, tady Modrý tým. Naše GPSka sakramentsky zanáší, motáme se v kruhu,“ hlásím v duchu do vysílačky. A časový limit běží, klasická nestíhačka. Je i tohle ve scénáři organizátorů? Mrkáme v týmu jeden na druhého. Těžko říct, každopádně Modrý tým podává legendární výkon - vlézt i tam, kde o turistickou značku nikdo sto let nezakopl. Fyzicky se vyšťavujeme z vlastní vůle. Však to znáte, nejvíc se člověk vlastně udolá sám. Jsme na školení Osobní bezpečnosti, či spíš nebezpečnosti? To druhé se tu právě snažíme eliminovat.
Skupinová dynamika našeho týmu sem tam klape, sem tam vypění či hraje pod pokličkou. Zkrátka vezměte několik lidí, hoďte je do nestandardních situací, kde se střetnou se svými ambicemi, nechutěmi, utáhněte kohoutky základním fyzickým potřebám a máte materiál skoro na diplomovou práci. Trochu poduste nedostatkem spánku a nastavujeme si zrcadlo všichni navzájem. A to jsme přitom jenom na týdenním školení v moravských hvozdech, a ne na misi s humanitární organizací v dálavách.
Odnáším si z kurzu prozření, jak se do krizových situací vůbec nedostat – ať už vlastní blbostí či nevědomě. A když už nedej Bože nastanou, tak ať mě totálně nevykolejí a umím dál fungovat. Dopravní nehoda, úraz v cizině, check-point, kam zásadně nešlapat či setkání s někým, komu byste se měli raději vyhnout obloukem. Jak být obezřetná a mít oči na šťopkách pro blaho své i okolí (i když nosím brýle).
Byl to výživný týden. Stál za to. Detaily neprozradím, abyste měli možnost prožít si vše po svém. A teď už si jen přeji, ať některé zkušenosti z kurzu v životě nikdy nepotřebuji.
Kategorie: Trénink osobní bezpečnosti
