Světová škola žáky a studenty učí, jak se stát zodpovědnými globálními občany
Projekt Světová škola je jedinečný v tom, že učí děti praxí. „Místo aby učitel ve třídě vysvětloval, jak je důležité recyklovat odpad, vymyslí s žáky, jaký systém třídění odpadů by škola potřebovala a společně se o recyklaci učí. Na závěr již s tématem dokáží seznámit i místní veřejnost,“ vysvětluje principy projektu Tereza Čajková z Programu globálního rozvojového vzdělávání organizace ADRA.
Titul Světová škola získalo v minulém školním roce jedenáct škol v republice. Smyslem je ukázat žákům a studentům, že i oni svým konáním mohou ovlivnit něco na jiném konci planety. Témata si vyberou školy samy, ADRA je v roli konzultanta. Děti si celý úkol zpracují a na závěr do něj vtáhnou i veřejnost a novináře.
Vloni se do projektu zapojilo například havířovské gymnázium. „Několik let se věnujeme adopci na dálku, různým dobročinným a charitativním koncertům. Teď jsme se vrhli na problematiku třídění odpadu. Vybavili jsme školu kontejnery a zavedli třídění nejdřív u nás, pak se vypravili do ulic. Studenti zjišťovali, co tom vědí obyvatelé Havířova, a byli někdy překvapení, že to není velká sláva. Takže teď se snaží o určitou osvětu a baví je to,“ popsala Kateřina Kyjovská z Havířovského gymnázia, která projekt na škole vede.
V Rakovníku se zase studenti „obuli“ do problému s dostupností pitné vody, v Liberci se mladí lidé snažili například vypočítat obsah virtuální vody v předmětech naší denní spotřeby.
Projekty jsou nový trend
Školy zařazují do vzdělávacího procesu stále více témat jako je ochrana životního prostředí, celosvětové hospodaření s vodou, likvidace odpadů. Vede je k tomu závazný dokument Rámcový vzdělávací program. Podle odborníků je to jedině dobře, a čím víc, tím lépe.
Podle Martina Malčíka z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, který se zabývá testováním vědomostí a dovedností žáků, je zásadní rozdíl, jestli je výuka pasivní nebo praktickou cestou. „Praxe vede děti k samostatnosti, ony pak lépe pochopí souvislosti a uvědomí si, že se jich ta problematika osobně týká,“ říká Malčík. A jedním dechem dodává, že vše záleží na učiteli. „Pokud neumí dětem vysvětlit smysl probíraného učiva, stane se takové sdělení jen několika řádky v sešitě studenta,“ upozorňuje. Je totiž na každé škole a na každém pedagogovi, jak průřezová témata v učebním plánu uchopí
Konkrétně „Globální témata“ jsou ve společnosti stále naléhavější a také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se snaží o jejich větší zastoupení v různých předmětech. „Kromě toho se snažíme zlepšovat metodiku. A také se zaměřujeme na vzdělávání pedagogů,“ uvedl mluvčí ministerstva Marek Zeman s tím, že ministerstvo bude za dva roky vyhodnocovat, jestli je systém dobře nastavený, anebo bude potřeba globální témata ještě přidávat.
O globálních tématech v učebních plánech škol:
Globální témata jsou již dnes součástí Rámcových vzdělávacích programů, zejména ve vzdělávacích oblastech Člověk a jeho svět (tematické okruhy Místo, kde žijeme a Lidé kolem nás), Člověk a společnost (Výchova k občanství) a Člověk a příroda (Zeměpis, Přírodopis, Fyzika), dále pak v průřezových tématech Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Mediální výchova a Environmentální výchova. Rámcové vzdělávací programy jsou celostátně závazné pro všechny typy škol v rejstříku škol a školských zařízení a školy si je konkretizují a případně i obohacují o další témata ve Školních vzdělávacích programech. Globální problematika není samostatný předmět ve výuce, ale školy by témata měly zařazovat například do ekologie, zeměpisu a občanské nauky.
Kategorie: Oddělení vzdělávání