„Stavěli jsme si své vlastní hroby.“ Aneb Nepál pár měsíců poté očima naší kolegyně Barbory.

Je 25. duben 2015 – Nepálcům se na dlouhou dobu kompletně mění život. V malé zemi s nejvyšším pohořím na světě se otřásá půda. Zemětřesení má sílu 7,8 stupňů Richterovy škály. O život přichází více než 8 800 lidí a dalších 22 000 obyvatel Nepálu je zraněno.  Mnoho lidí je bez střechy nad hlavou… ADRA ČR okamžitě reaguje – vyhlašujeme veřejnou sbírku a koordinujeme humanitární pomoc s kolegy přímo v Nepálu.

Je konec roku 2015 – Nepálci se dostali z nejhoršího a naše kolegyně Barbora Němcová se vrací z monitorovací cesty po himalájské zemi:

„V Nepálu jsem si uvědomila, že jsem skoro přesně 5 let předtím byla na Haiti. To bylo tehdy 10 měsíců po zemětřesení. Vypadalo to tam mnohem hůř než v Nepálu půl roku po zemětřesení, což mě docela překvapilo. Sem tam jsem viděla nějaký zbořený dům, ale obecně tam bylo uklizeno a čisto. Tedy -  cihly byly vyčištěné a poskládané do komínků, skoro žádné odpadky…“

Žádný benzín - žádný smog?

Káthmándú bývalo hodně zamořené prachem a smogem. Ty máš ale jinou zkušenost – jak je to možné?

„Když jsem tam byla, dalo se fakt dobře dýchat - dokonce jsme viděli Himaláje z údolí Káthmándú. Jezdilo prostě málo aut. Od loňského září jsou blokované hranice - respektive dovoz z Indie. To má za následek nedostatek benzínu v Nepálu. Na benzín se stály několik kilometrů dlouhé fronty.“

Co na to místní vláda?

„Ta vydávala rozpis míst, kde budou dostávat benzín auta, motorky a autobusy. Každý typ dopravního prostředku měl svůj den a čas a svůj limit, kolik benzínu dostane. Časem systém vylepšili a lidi, kteří měli na benzín nárok, dostávali žeton. To je ale neodradilo od dlouhého stání ve frontách.“

Proč?

„Nejspíš nevěřili, že se systém bude dodržovat. V  prosinci měl Nepál k dispozici 1/10 normální spotřeby benzínu. Takže logicky všechno stojí strašně moc peněz.“

Takže nedostatek benzínu ovlivňuje opravdu celý život v Nepálu – je to tak?

„Určitě! Mnoho věcí se prostě nedá dovážet. Takže spousta restaurací byla zavřená, protože neměly na čem vařit – chybí totiž dostatek plynu na vaření. Taky chybějí léky, protože 60 procent léků v Nepálu pochází z Indie. Lidé nemají ani zrní pro slepice…“

Žádný benzín - žádné vaření?

Uvařit si jídlo je přece hodně důležité. Jak to tedy Nepálci řeší, když nemají plyn?

„Docela šílené je, že ve městech kvůli nedostatku plynu na vaření začali lidé používat dřevo. To samozřejmě ohrožuje lesy a taky kvalitu vzduchu. Říká se, že v Nepálu umře asi 7500 lidí ročně na otravu – vzduch, který doma dýchají, když vaří na uhlí nebo dřevu, je prostě nezdravý…“

Co nějaké elektrické spotřebiče?

„To je alternativa pro ty, kteří si to můžou dovolit. V zemi, kde 25 procent obyvatel žije pod hranicí chudoby, je to tím pádem velký problém. A další věc je, že těm, kteří si elektrické spotřebiče mohou dovolit, to taky neřeší situaci. Elektřina totiž neběží 24 hodin denně…“

Jak to všechno vnímají Nepálci?

„Je to zvláštní – asi i klišé - ale já to tak prostě cítila - Nepálci se navzdory všemu pořád usmívají a ještě ti řeknou, že vlastně mají štěstí.“

Jak to?

„Protože kdyby k tomu zemětřesení došlo během týdne - kdy jsou děti ve škole - nebo v noci  - kdy nejsou lidé na poli -, dopadlo by to všechno mnohem mnohem hůř.“

Jak ADRA v Nepálu pomáhá?

•  Obnovujeme zdroje vody.
• Stavíme a opravujeme latríny.
• Pomáhali jsme stavět přechodná obydlí pro 500 rodin.
• Školili jsme dělníky, kteří staví domy. Naši kolegové je učili, jak postavit domy tak, aby byly stabilnější. A co oni na to? „Po zemětřesení jsme jasně viděli, co se stane, když svoje nové domy nepostavíme pořádně. Během školení jsme si uvědomili, že jsme si vlastně stavěli své vlastní hroby.

 Děkujeme, že jste spolu s námi vytáhli Nepál z nejhoršího!

Fotogalerie

1 - 3 z 7

    1 2 3