Rozhovor o zemědělském projektu na Haiti

Jelikož první zemědělská sezóna začíná na Haiti v dubnu, bylo dobré zvládnutí distribuce primárním úkolem ADRA ČR. Celkově bylo distribuováno 6,5 tuny kukuřice; 4,85 tuny kajanu indického (tzv. brazilský hrách); 2 tuny černých fazolí; 3,5 tuny vigny a 75.000 řízků manioku. Kajan indický a vigna jsou luštěniny typické pro danou oblast, maniok, někdy přezdívaný jako sladké brambory, je bylina s jedlými hlízami. Semena kukuřice, kajanu a vigny obdrželo 595 farmářů, černé fazole 290 a maniok 106 farmářů. Výpočty potvrzují, že distribuce se zúčastnilo 91% zemědělců z oblasti Petit Goave.

Projekt ADRA ČR na Haiti se primárně zaměřuje na zmírnění následků zemětřesení v zemědělském sektoru. Distribucí semen, zemědělskými tréninky a zřízením vzorové školní farmy tak pomáhá lokálním zemědělcům zlepšit úrodu i celkovou úroveň zemědělství v oblasti. Na projektu také spolupracuje ADRA Kanada a CFGB (Canadian Foodgrain Bank). Právě distribuce semen je zásadním nástrojem pomoci; po katastrofálním zemětřesení totiž lidé z velkých měst utíkali na venkov za svými příbuznými, kde většinou zkonzumovali zásobu semen určenou na osetí pro další rok.

ADRA Česká republika začala v oblasti Petit Goave působit bezprostředně po zemětřesení. Nejprve distribuovala humanitární pomoc (př. stany, zemědělské sady, základní hygienické potřeby atd.) a ve spolupráci s ostatními organizacemi ADRA (Německo, Švýcarsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko) stavěla dočasná obydlí (sheltery). Poté se zaměřila na rozvojové projekty, především pak na zemědělskou činnost a opravu lokálních vodních zdrojů. Před měsícem ADRA ČR mimo jiné dokončila a předala místní komunitě opravený vodní zdroj v Pika.

Náš zemědělský projekt na Haiti má velkou odezvu

Projekty na Haiti od samého počátku, tedy o loňského lednového zemětřesení, koordinuje Lukáš Laube. Před časem se vrátil z pětitýdenního pobytu přímo v Petit Goave, proto jsme jej požádali o krátký rozhovor.

V jakém stavu bylo zemědělství na Haiti před zemětřesením?
De facto nefungovalo, stále zde  používali žahové zemědělství, terasovité zemědělství vůbec neznali. Farmáři spálili kus pralesa a pak zde něco pěstovali. Tento systém je účinný první dva tři roky, pak se ale země vyčerpá.

Semena plodin, které jste rozdávali, jsou místního původu?
Ano, po nich je největší poptávka. FAO například dováželo semena z USA, ale místní je odmítali, protože se domnívali, že jsou geneticky modifikované. Navíc zemědělci zde nejsou příliš nakloněni nějakým experimentům, proto se preferují místní semena. Experimenty se dělají na našich cvičných farmách, kde farmářům ukazujeme, co vše se dá pěstovat a jak se o to starat, ale na plošnou distribuci se semena nějakých nových plodin nehodí.

Semena jste rozdávali již v loňském roce a letos znovu. Jakto? Zemědělci si nenechávají semena z předcházející úrody?Na místě už proběhlo několik distribucí semen, loni čtyři a letos již dvě. Udržitelný proces, kdy si zemědělci z vlastní úrody nechávají semena na další sezónu, ještě nefunguje. V projektu je naplánováno asi dvacet distribucí podle jednotlivých sezón. Distribuce, která proběhla nyní, byla největší, protože dubnová zemědělská sezóna je nejdůležitější. Ostatní distribuce jsou menší, probíhají třeba jen v nějaké horské oblasti. Mimochodem nejúspěšnější byla distribuce zeleninových semen, byla veliká poptávka po rajčatech, sorgu a pepři. Na krátkou chvíli dokonce vznikl trh s rajčaty, což je ideální stav.

Jak lidé vnímají tuto pomoc nebo organizaci ADRA jako takovou?
ADRA tam má velmi silnou pozici, protože komunita adventistů je na Haiti poměrně velká. Když jsme stavěli sheltery, lidé proti nim demonstrovali, protože sheltery neměly terasu, na které Haiťané většinou vaří. Respektive nepatřila k základní výbavě, ale lidé si ji mohli přistavět. Nyní se ale situace uklidnila a lidé jsou rádi, že ADRA sheltery postavila. Jinak náš zemědělský projekt je velmi úspěšný, byli u nás na návštěvě dokonce zástupci ADRA International společně se zástupci haitské vlády. I Česká katolická charita se od nás učí, protože chce začít podobný zemědělský projekt.

A chystáte ještě nějaké další projekty na Haiti?
Aktuální projekt by měl oficiálně skončit příští rok v dubnu, ale nyní to vypadá, že bude prodloužen minimálně do července. Rád bych na to navázal jinými projekty, k tomu samozřejmě potřebujeme další prostředky, proto zkoušíme ve spolupráci s ADRA Germany psát projekty na Evropský úřad pro humanitární pomoc. Rádi bychom pokračovali projekty, které by napomohly vytvořit zemědělská družstva a zemědělský trh. Na Haiti by byly dobré i projekty na stavbu latrín či na sanitaci, užitečný by byl i projekt na distribuci vody a jejího čistění zelenou, tj. přírodní formou.

Po zemětřesení se zhroutila místní státní správa, jaký je stav nyní, po více než roce?
Je pravda, že se etabloval jakýsi místní byrokratický aparát, který funguje lépe než po zemětřesení, ale i tak je vše neskutečně zdlouhavé a komplikované. Už zkraje loňského roku jsme třeba pro naše potřeby koupili auto, ale začít užívat jsme jej mohli až nyní - rok bylo zadrženo v přístavu a úřady po nás chtěly úplatky nebo další a další povolení. Někdy vznikají absurdní situace, podle haitských zákonů třeba musí být vypsáno výběrové řízení na nákup již za 200 dolarů. I na výběr tonerů do tiskárny tak musí být podány tři nabídky, i když na místě jsou pouze dva prodejci. Naprosto zoufalá je místní lékařská péče. Kolegyně si zlomila nohu a naši místní zaměstnanci nám radili, ať zůstane doma a léčí se masážemi a bylinkovými čaji, což je zřejmě obvyklý způsob léčby.