Obyčejní lidé se školí, aby mohli naslouchat ostatním v těžkých chvílích

Je jich v republice asi 150, jsou mezi nimi maminky na mateřské, studenti, důchodci, učitelé, zdravotníci nebo prodavačky. Řeč je o lidech, kteří neposedí, když se děje nějaká katastrofa a mají potřebu přiložit pomocnou ruku. Zapojili se do programu tzv. KIP týmů (komunitní intervenční psychosociální tým), a když přijde jejich chvíle, vyrážejí k hromadným nehodám, do oblastí zasažených povodní apod.

Dobrovolnice si díky výcviku věděla rady se zoufalým mužem

Paní Halina Gorná, stejně jako další členové KIP týmů, absolvovala různé výcviky. Ví, jak poskytnout první pomoc, jak mluvit s obětí katastrofy, jaké kontakty předat člověku vyplavenému velkou vodou. Aby tyto znalosti využila, nemusí čekat, až se stane něco velkého. I v každodenním životě je může zúročit. Naposledy se tak stalo nedávno, když se vracela pozdě večer domů z města a setkala se s mužem, který se pravděpodobně rozhodl ukončit svůj život pod koly vlaku. „Když jsem přecházela přes koleje, všimla jsem si mladého člověka, jak sedí na kolejích s hlavou ve dlaních. Malou chvíli jsem váhala co udělat, ale pak jsem k němu přistoupila a začala na něho mluvit - že mu tu hrozí nebezpečí a podobně. Nereagoval, ale protože bylo v dálce vidět světla přijíždějícího vlaku, začala jsem mu pomáhat se vstáváním. Pořád jsem na něho pomalu mluvila a on opravdu vstal a nechal se vést mimo trať. Chvíli jsem s ním ještě hovořila a také jsem s ním chvíli mlčela. Když jsem se s ním loučila, promluvil. Řekl mi - děkuji. Já se pak ještě tajně dívala, jestli se tam nevrátí. Ale šel domů. Opravdu jsem si oddychla,“ líčí žena situaci, pro kterou členové KIP týmu sice školeni nejsou, ale ona zareagovat musela a zvládla to dobře.

Při rozhovoru s mužem paní Halina z dřívějšího výcviku věděla, že některé věty v takové situaci vůbec nesmí vyslovit. „Například takové to klasické ,to bude dobré´. Když to použijete, všechno zkazíte. Člověka, co prožívá nějakou osobní tragédii, nemáte šanci přesvědčit o tom, že to dobré skutečně bude. Mnohem lepší je vyjádřit pochopení pro jeho smutek, připustit, že jeho situace je skutečně závažná. Jednoduše sdílíte, co on cítí,“ přibližuje paní Halina jednu ze zásad krizové komunikace.

Ona a další lidé jsou součástí, takzvaného KIP týmu (komunitní intervenční psychosociální tým). Tyto týmy koordinuje humanitární organizace ADRA a na území téměř všech krajů má připravených 14 týmů. Jejich členové fungují v podobném režimu jako dobrovolní hasiči. Jsou v záloze, a když je potřeba, mobilizují se. Pomáhají při záplavách, hromadných autonehodách, požárech, nebo při menších – osobních neštěstích. Nabízejí lidem zasaženým mimořádnou událostí nebo nějakým neštěstím podporu a útěchu.

„Ne vždy musí být na místě psycholog a pokud ano, jeho působení je časově ohraničené. Jenže pomoc zasaženým může vyžadovat mnohem delší čas, někdy v řádu dnů, týdnů i měsíců. Také je potřeba si uvědomit, komu pomoc poskytnout,“ vysvětluje koordinátor KIP týmů v České republice Josef Koláček z Adry. Jako příklad uvádí neštěstí, které se stalo v roce 2009 ve Zlíně na autobusové zastávce. O život přišli dva chlapci, kteří čekali na trolejbus, a spadl na ně strom. „Lidí, kteří jsou zasažení událostí, nebo se jich neštěstí dotýká, je také obvykle mnohem více. Událost vedle rodiny zasáhla také spolužáky ve škole, kterou navštěvovali, ale také lidi, kteří v okamžiku neštěstí stáli na zastávce. Událost prožívají také záchranáři a pracovníci pomáhajících profesí.“ říká Koláček.
V těchto dnech se konají další školení na Severní Moravě.

O KIP týmech:

Jedná se o organizované skupiny dobrovolníků, kteří projdou výcvikem a v případě mimořádné události nabízejí psychosociální pomoc lidem a komunitám. Týmy jsou součástí organizace ADRA, která se v realizaci pomoci lidem zasaženým mimořádnými událostmi angažuje již od roku 1997, kdy ČR zaplavily „velké moravské povodně“.
Členové KIP týmu jsou školeni v naslouchání, reakci i naplnění potřeb lidí, kteří prožívají krizovou událost (požár, autonehoda, pracovní úrazy, záplavy, tornáda atd.) Prostřednictvím rozhovoru pomohou lidem zorientovat se v těžké situaci, rozpoznat aktuální potřeby, zprostředkovat další kontakty nebo pomoc.

Členové KIP týmů fungují v rámci akreditovaného programu Ministerstva vnitra „KIP týmy pro mimořádné události“. Navazují na práci záchranářů a hasičů, spolupracují se zástupci obcí, církvemi a dalšími organizacemi. Při své práci se hlásí k Etickému kodexu sociálního pracovníka a Standardům psychosociální krizové pomoci.