Neviditelná krize – mediální obraz humanitární situace na Ukrajině
Délka trvání konfliktu na východní Ukrajině brzy dosáhne jednoho roku. Za tu dobu byl nucen opustit svůj domov téměř jeden milion osob. Jejich životy se zcela změnily, ale konflikt ve stéle větší míře ovlivňuje denní realitu všech Ukrajinců, kteří pociťují dopady zhoršující se ekonomické situace v zemi. Ukrajina se ocitá uprostřed rostoucí humanitární krize. Stránky domácích i zahraničních médií však zaplavují převážně informace týkající se politických a vojenských aspektů konfliktu. Humanitární a sociální důsledky konfliktu na životy lidí zůstávají v ústraní, což má další negativní vliv na ty, jejichž životy válka změnila.
Mezinárodní nezisková organizace Internews zabývající se podporou místních médií v 90 zemích světa a posilováním jejich pozice jakožto prostředníka mezi občany a vládou vydala v únoru 2015 zprávu „Uvězněni ve válce propagandy. Opuštěni. Frustrováni. Stigmatizováni“. Cílem této zprávy bylo zjistit úroveň a dostupnost informací v kontextu konfliktu na východní Ukrajině. Její autoři došli na základě výpovědí zástupců vnitřně přesídlených lidí z východu, přijímajících komunit, humanitárních pracovníků a pracovníků médií k závěrům, že Ukrajina se stala rovněž bojištěm ideologické propagandy, jež ke svým záměrům využívá média a další informační kanály.
Místní média ztratila mezi většinou populace svou důvěryhodnost i z toho důvodu, že neposkytuje občanům ty informace, které potřebují nejvíce. Uprchlíci či lidé, kteří zůstali v oblastech nekontrolovaných vládou, postrádají nutné informace týkající se legislativních změn v důsledku konfliktu, ale také informace o tom, jak a kudy nebezpečné oblasti opustit, jak vyhledat pomoc a na koho se obrátit. Nedostatek aktuálních, neutrálních a přesných informací ohrožuje lidské životy, ztěžuje práci dobrovolníků a humanitárních organizací a má za následek, že si lidé postižení konfliktem připadají opuštění a stigmatizovaní.
„Cítíme se opuštění… Když kolem vás probíhá ostřelování, máte pocit, že vás nikdo nepotřebuje.“
Obyvatel Donětsku, který 28. ledna dorazil se svou ženou a čtyřmi dětmi do Dnětropetrovsku po týdnech strávených skrýváním se ve sklepě svého domu.
Role médií a dalších komunikačních kanálů během humanitárních krizí je klíčová. Řada dotazovaných během průzkumu organizace Internews působení médií a dostupnost důležitých informací velmi silně kritizovala. Ve zprávách dominují titulky týkající se průběhu války a politických aspektů s patriotickým zabarvením a vytlačují tak zprávy o humanitárních a sociálních aspektech krize. Dopady války na obyčejné lidi, kteří následky konfliktu trpí nejvíce, tak nejsou dostatečně reflektovány a vysvětleny. To vede ke vzniku a šíření nebezpečných fám a lží. Počet skutečně nezávislých a objektivních médií navíc klesnul na minimum, dochází k ovlivňování a zejména v oblastech nekontrolovaných vládou také k zastrašování žurnalistů.
„Novinky o válce vévodí titulkům zpráv a médií, která zapomínají na důsledky té samé války.“ Pracovník mezinárodní humanitární organizace
Absenci vlády a nezávislých médií v poskytování a doručování nezbytných informací zastupují místní občanské iniciativy, mezinárodní humanitární organizace a jedinci, kterým v tomto směru nejvíce slouží sociální sítě a osobní či telefonická komunikace. Obrovská vlna solidarity, která se na Ukrajině po začátku bojů zvedla mezi občany v ostatních částech země, rovněž napomáhá překonat tuto informační propast. Se zvyšujícími se počty přesídlených osob však začíná růst napětí mezi místními a uprchlíky. Konflikt se negativně podepisuje na obou komunitách zejména v chudších regionech. Je stále těžší sehnat práci, ceny zboží v obchodech rostou, kurz hřivny klesá. Místní z toho stále častěji začínají vinit příchozí uprchlíky, dochází k jejich stigmatizaci a rostoucí frustraci na obou stranách. Je proto potřeba, aby se do popředí novin a televizních štábů dostaly osudy a potřeby lidí, kteří trpí důsledky války a na něž se zapomíná.
ADRA ČR ve spolupráci s ADRA Ukrajina zahájila v únoru projekt na podporu kolektivních center pro vnitřně vysídlené obyvatele Ukrajiny. 38letá Elena, která přišla z Komsomolsku do kolektivního centra ve Vorzelu, je jednou z nich.
Hrozně ráda bych se vrátila domů
Když jsme přijeli do Kyjeva, šli jsme rovnou do kolektivního centra ve Vorzelu. Oba jsme teď bez práce, najít práci je tu strašně těžké, ale je mnohem lepší být tady než doma, kde jsme se báli o naše životy.
Hrozně ráda bych se vrátila domů. Zůstali tam moji rodiče, kteří přežívají jen díky humanitární pomoci. Opravdu tu nechci zůstat.“
Kategorie: Ukrajina - Pomoc lidem postiženým válečným konfliktem
