Desítky humanitárních pracovníků každý rok přijdou o život při pomoci druhým

V pátek 19. srpna si připomínáme Světový humanitární den, jenž je věnován všem humanitárním pracovníkům, kteří pomáhají v rizikových oblastech. Jen v loňském roce bylo podle údajů The Aid Worker Security database zabito, uneseno nebo zraněno 287 humanitárních pracovníků, kteří při své práci pomáhali ostatním. Organizace sdružené ve FoRS – Českém fóru pro rozvojovou spolupráci proto společně s Českým červeným křížem považují za důležité na tento fakt upozornit a zároveň připomenout množství humanitárních krizí ve světě.

Humanitární situace ve světě se neustále zhoršuje, což dokazuje mimo jiné i množství nuceně vysídlených lidí. Podle údajů OSN v roce 2015 bylo na útěku celkem 65,3 milionu lidí, což je o 5,8 milionu více než v roce předešlém a nejvíce od druhé světové války. Miliony lidí, kteří jsou zasaženi válečnými konflikty, přírodními katastrofami či epidemiemi, jsou odkázány na pomoc místních i zahraničních humanitárních pracovníků. Je to případ Sýrie, oblasti Čadského jezera, Jemenu, Jižního Súdánu a dalších oblastí, z nichž mnohé jsou decimovány válečnými konflikty, kde válčící strany neberou ohled na civilní obyvatelstvo ani humanitární pracovníky.

Obzvláště náročná je humanitární práce v oblastech sužovaných dlouhodobými konflikty. Například šestiletý syrský konflikt způsobil, že prakticky každý Syřan potřebuje pomoc. Obyvatelstvo je vyčerpané fyzicky, duševně, sociálně i ekonomicky. Zároveň je nutné zprostředkování cílené podpory jak vnitřním uprchlíkům v Sýrii, tak uprchlíkům nacházejícím se v ostatních zemích. Obtížné situaci tak čelí i humanitární pracovníci, kteří nemají kapacity pomáhat všem potřebným, kdo se na ně obracejí.

„Vleklá válka na Ukrajině, obléhání a cílené shazování bomb na civilní obyvatelstvo v Sýrii, činnost fanatických islamistů postihující především místní obyvatelstvo, miliony uprchlíků v Turecku, Libanonu, Jordánsku či Iráku znamenají pro humanitární organizace ohromnou výzvu a potřebu schopných a motivovaných lidí. Naše práce je přitom den ode dne nebezpečnější,“ říká ředitel Humanitární a rozvojové sekce společnosti Člověk v tísni Jan Mrkvička.

Mezinárodní humanitární právo je v místech ozbrojených konfliktů často porušováno. Humanitární pracovníci se až příliš často stávají terči útoků, které bývají opakovaně mířeny na civilní budovy, nemocnice a školy. „Červený kříž užívá kontaktů s aktéry ozbrojených konfliktů ve světě, aby je přiměl k respektování mezinárodního humanitárního práva chránícího především raněné, civilisty, zdravotnické a humanitární pracovníky. Přesto je dostupnost zdravotní péče i bezpečnost humanitárních a zdravotnických pracovníků v ohrožení,“ říká prezident ČČK Marek Jukl. „I v této situaci se nám daří poskytovat pomoc například na třech čtvrtinách území Sýrie. Utrpení má být mírněno pokud možno v místě vzniku,“ dodává.

Právě v místě vzniku konfliktů a krizí pracují světové humanitární organizace s místními komunitami tak, aby předcházely kritickým následkům a dalšímu utrpení místních obyvatel. Vedle poskytování okamžité humanitární pomoci se proto humanitární pracovníci věnují také posilování místních komunit, aby byly i přes tíživou situaci co nejdříve opět soběstačné. „Humanitární pracovníci CARE spolupracují s lokálními partnery, kteří mají zasvěcený vhled do situace a potřeb místních lidí. Věnují se nejohroženějším skupinám, k nimž patří zejména ženy a dívky. Například současná krizová situace v Jemenu či Jižním Súdánu však přístup k těm nejpotřebnějším lidem znesnadňuje,“ říká ředitel CARE Česká republika Jan Kejzlar.

Každý další útok na humanitární pomoc připravuje obrovské množství lidí v nouzi o přístup k životně důležité pomoci. Mezinárodní společenství se dohodlo, že uprostřed konfliktu se neútočí na ty nejbezbrannější a tyto dohody je třeba dodržovat.

České humanitární organizace oceňují, že navzdory některým verbálním útokům česká společnost humanitární pomoc podporuje a váží si i práce humanitárních pracovníků. „Česká vláda si uvědomuje zhoršující se humanitární situaci ve světě, a proto letos schválila navýšení peněz v rozpočtu na humanitární pomoc ze 73 milionů korun na 130 milionů pro příští rok. Domnívám se, že je potřeba ještě větší navýšení finančních prostředků, které by sloužily především jako prevence stávající migrační vlny, a budu o něj ve vládě usilovat,“ uvedl místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.