České humanitární organizace znají lidskou cenu humanitární pomoci
ADRA Česká republika

ADRA Česká republika

ADRA Česká republika

Array ( [0] => stdClass Object ( [id_category] => 42 [id_type] => 8 [id_alias_category] => [id_podstromu] => [id_parent_category] => 1 [id_document] => [id_root_node] => 1 [id_modul] => 10 [id_user] => 3 [id_layout] => [title] => Novinky [is_container] => [is_prefered] => [is_hide_column] => [is_perex] => [is_private] => [is_deleted] => [address] => [url] => novinky [urlfull] => novinky [password] => [poradi] => 24 [hloubka] => 1 [left_node] => 1592 [right_node] => 1593 [id_menu_vertical] => 928 ) )
Main banner

Novinky

České humanitární organizace znají lidskou cenu humanitární pomoci

19.8.2015

Ve středu 19. srpna 2015 si ADRA spolu s dalšími pěti českými humanitárními organizacemi připomíná Světový humanitární den věnovaný humanitárním pracovníkům, kteří denně nasazují své životy, aby pomohli druhým. V loňském roce se ve světě stalo oběťmi útoků 329 pracovníků. Letos jeden z útoků zasáhl také kolegy ze společnosti Člověk v tísni.

Vloni bylo na světě během 190 útoků zabito celkem 120 humanitárních pracovníků, 121 jich bylo uneseno a 88 zraněno. Desítky zaměstnanců a dobrovolníků z českých organizací či poboček mezinárodních organizací ADRA, CARE Česká republika, Člověk v tísni, Diakonie ČCE, Charita Česká republika a Lékaři bez hranic každý den podstupují toto riziko, aby mohly poskytnout pomoc lidem v oblastech postižených humanitárními katastrofami. Pracovníci těchto organizací sdružených ve FoRS – Českém fóru pro rozvojovou spolupráci denně zachraňují životy lidí v Sýrii, Iráku, Afganistánu, Jižním Súdánu, Barmě, na Ukrajině a dalších místech na světě.

Dosud největší letošní útok namířený proti humanitárním pracovníkům se odehrál na začátku června v Afghánistánu, neznámí ozbrojenci brutálně zavraždili devět místních zaměstnanců Člověka v tísni. „Tragédie poznamenala přítomnost i způsob naší práce v Afghánistánu. Na nějakou dobu jsme zastavili veškerou činnost v zemi a v oblasti Zaré, kde došlo k incidentu, v dohledné budoucnosti kvůli vysokému riziku nebudeme působit. Kromě osobních tragédií je důsledkem útoků na humanitární pracovníky fakt, že příjemci pomoci potom zpravidla zůstanou bez pomoci,“ říká ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek s tím, že po důkladném zvážení organizace práci v ostatních oblastech Afghánistánu obnovila.

Téměř 60 milionů lidí je v současné době nuceno žít mimo své domovy, svět čelí největší uprchlické krizi od dob druhé světové války. České organizace pomáhají rovněž lidem přímo v uprchlických táborech. „Počet uprchlíků ze Sýrie do okolních zemí přesáhl v červenci hranici 4 milionů. Většina z těchto lidí musela svou zemi opustit jen s oblečením, které měli na sobě. Přišli o domov, práci, doklady a často i členy rodiny. Snažíme se je podpořit alespoň v začátku při začlenění do místních komunit v Jordánsku, Libanonu a Turecku,“ popisuje situaci na Blízkém východě Jan Kejzlar, ředitel české pobočky organizace CARE.

„Etiopie hostí statisíce uprchlíků z Jižního Súdánu. Do uprchlických táborů přicházejí lidé, kterým často zbývá velmi málo naděje. Alespoň částečnou důstojnost a základní hygienické vybavení se jim snaží zprostředkovat naši kolegové z ADRA Etiopie – kteří pracují přímo na místě se znalostí místního jazyka a místních podmínek. Aktivity v uprchlických táborech jsou koordinovány a zodpovědnost je rozdělena mezi vládní instituce a mezinárodní NNO. Nemáme ambice pomoci všem, ale pomoc efektivně cílit a stavbou sanitačních zařízení předcházet pohromám v podobě šíření infekčních onemocnění,“ říká koordinátorka projektu ADRA Lenka Pešková.

Podmínky v uprchlických táborech v Barmě komentuje Jan Dus, ředitel Diakonie ČCE – Střediska humanitární a rozvojové spolupráce, který před měsícem tábory v myanmarském státě Rakhine navštívil: „Většina vnitřních přesídlenců jsou muslimové, kteří museli opustit svoje domovy po krvavých konfliktech mezi muslimy a buddhisty v roce 2012. Naši kolegové z LWF Myanmar, kteří v táborech pracují, jsou buddhisté. Při humanitární práci musí jít náboženské, etnické, politické a kulturní rozdíly stranou a v táborech se to daří.“

Humanitární pracovníci odvádějí nenahraditelnou, obětavou a riskantní práci. Světový humanitární den slouží k tomu, aby si společnost připomněla jak její význam, tak potřebu setrvalé podpory humanitárních aktivit,“ dodává Pavel Přibyl, ředitel FoRS – Českého fóra pro rozvojovou spolupráci.

Potřebnost humanitární pomoci je i v současnosti nezpochybnitelná a má spíše narůstající tendenci. České i světové humanitární organizace si kladou otázky, jak čelit humanitárním katastrofám. O budoucnosti, možnostech zajištění a výzvách humanitární pomoci se bude diskutovat v rámci Humanitárního kongresu, který budou pořádat české organizace zabývající se tématem humanitární pomoci 23. října 2015 v Praze.


19. srpen byl Světovým humanitárním dnem vyhlášen rozhodnutím OSN poté, kdy 19. 8. 2003 zahynul v Bagdádu zvláštní představitel generálního tajemníka OSN v Iráku Sergio Vieira de Mello a 21 jeho kolegů. Každý rok se tak vzdává pocta všem, kteří přišli během své práce o život, a vyjadřuje se respekt těm, jež v rizikových oblastech pomáhají druhým.


Kontakty:



Kategorie: Humanitární projekty