15 let po tsunami v jihovýchodní Asii
26. prosince 2004 postihla země jihovýchodní Asie vlna tsunami. Zemětřesení o síle 9,1 stupně Richterovy stupnice způsobilo sérii ničivých vln tsunami podél většiny pobřeží pevniny sousedící s Indickým oceánem, usmrtilo 230 000 lidí ve čtrnácti státech a zaplavilo pobřežní sídla vlnou vysokou až 30 metrů. Jde tak o jednu z nejsmrtonosnějších přírodních katastrof. Nejhůře zasaženou zemí byla Indonésie, následovaná Srí Lankou, Indií a Thajskem.
ADRA tehdy otevřela veřejnou sbírku na pomoc obětem této katastrofy a zahájila humanitární pomoc. Na konto pomoci obětem tsunami přišlo více než 120 milionů korun, z toho téměř 50 milionů pouze prostřednictvím dárcovské sms DMS ASIE. ADRA vypravila dvě letecké zásilky především se zdravotnickým materiálem, ve spolupráci s místními organizacemi distribuovala také okamžitou materiální pomoc. Následně iniciovala rozsáhlé projekty zaměřené na výstavbu škol, domů, obnovení zdrojů obživy atd.
Jak se žije lidem postiženým jednou z nejničivějších katastrof lidských dějin dnes? Dokázali se z otřesných zážitků vzpamatovat a začít nový život?
Paní Ranjanie ze Srí Lanky dostala po tsunami díky českým dárcům nový dům v Cheskagamě, České vesnici, ve kterém žije dodnes.
"Když přišla tsunami, bydleli jsme v Tangalle. Byli jsme právě uvnitř našeho domu, přihnala se vlna a celý ho zničila. Moje dvě dcery zemřely, nám ostatním se podařilo před vodou utéct. Potom jsme po celý rok neměli kde žít, bydleli jsme v dočasných přístřešcích. Po roce jsme dostali dům od Adry, ve kterém bydlíme od začátku až dosud. Byla to pro nás tehdy velká pomoc a všem za ni velice děkujeme."
Lalitha Warnakulasuriyi a jeho ženy Violet jsme se ve videu zeptali, jak žili před tsunami a po ní.
Lalith: "Před tsunami jsem se živil jako rybář. Byl jsem zrovna u sebe doma, když jsem zaslechl divný zvuk. Vyšel jsem ven a uviděl velké vlny. Ty dorazily až k mému domu a poničily ho, ačkoli byl trochu na kopci. Utekl jsem pryč na větší kopec a všude kolem jsem viděl jen vodu a zničené domy. A pak se voda s troskami domů a všemi věcmi začala vracet zpět do oceánu a ničila vše, co zbylo. Když jsem se vrátil zpět, můj dům byl úplně zničený."
Violet: "Po tsunami jsme dva roky žili v dočasných přístřešcích a pak jsme od Adry získali dům. Adra nám hodně pomohla i v dalších věcech, zapojili jsme se do projektu na rozjezd mikropodnikání a děti do vzdělávacího projektu. To vše nám velmi pomohlo v dalším životě. Po tsunami nám ADRA pomohla zajistit si budoucnost.
Teď jsou naše tři dcery už velké, všechny vdané. Jedna pracuje u letectva. Můj manžel je stále rybářem a žijeme spokojený život.
Českým dárcům, kteří nám umožnili žít zase jako dřív, jsme dodnes vděčni a velmi jim děkujeme."
Kategorie: Humanitární projekty
