Příběh z uprchlického tábora v Keni
Příběh z uprchlického tábora v Keni
Fatima Adan Nduva pochází z Githeru v oblasti západní Mandera. Ve věku 39 let je matkou jedenácti dětí, devíti děvčat a dvou chlapců. Fatima je vdova; její manžel, trpící depresemi a ochrnutý následkem mozkové mrtvice, zemřel minulý rok. Když Fatima vypráví o tom, jak její muž pět let bojoval se svou nemocí, nemůže se ubránit slzám.
Podle somálských měřítek byl manžel Fatimy Alkadir velmi bohatý muž. V roce 2005 vlastnil 300 velbloudů, 500 kusů dobytka, 5 000 koz, 3 000 ovcí a 80 oslů, byl uznáván za jednu z největších autorit mezi staršími a svými rozhodnutími významně ovlivňoval život komunity v dané oblasti. Poté však udeřilo sucho, jehož vlivem Alkadir přišel o tři čtvrtiny svého stáda.
„Můj muž byl zoufalý a kvůli těmto ztrátám téměř přišel o zdravý rozum. Rozhodl se, společně se svým přítelem, kterého postihl stejný osud, že nebude čekat, až pojde celé stádo. Chtěli se vydat přes hranice do Etiopie a hledat tam pastviny a zdroje vody, ale na hranicích zjistili, že situace tam je ještě horší. Zbývající zvířata uhynula. Po návratu nesl manžel situaci velmi těžce, dostal infarkt a po pěti dalších těžkých letech zemřel. Po jeho smrti nám naše rodina a známí darovali 5 velbloudů, 10 krav, 30 ovcí a 5 oslů. Přes veškeré obtíže se nám postupně podařilo znovu rozšířit naše stádo na čtvrtinu toho, co jsme měli dříve. Sucho ale udeřilo znovu a s větší silou. Ztratili jsme polovinu stáda, nemáme jak se postarat o zbytek, nemáme žádné jídlo ani pro sebe a vody je málo.“
Fatima se sama stará o své děti, většinou mají jen jedno jídlo denně a někdy ani to ne. Každý den musí spěchat, aby se včas zařadila do dlouhé fronty na vodu.