Jak pokračuje léčba popáleného děvčátka?

Jak pokračuje léčba popáleného děvčátka?

Po delší odmlce vás opět zdravíme z rovníku. Hned na úvod, asi nejdůležitější zpráva předchozích dnů, deště jsme se nedočkali. Suchem a neuvěřitelným horkem padají i chameleoni ze stromů jako přezrálé švestky u nás v létě. No, ale léto je vám asi dost vzdálené, vzhledem k neskutečným mrazům, jaké jsou doma. Brrr, to musí být hrozné. Tady stále svítí sluníčko, od brzkého rána do večera.

V minulé zprávě jsme popisovali velmi brutální útok mačetou na mladého muže, kterého jsme převáželi v kritickém stavu do nemocnice. Dostali jsme informaci, že chvíli po našem odjezdu zemřel… Malá pacientka s těžkým popálením, Anite, je stále v naší péči. Postupně popálené plochy se začínají čistit a na mnoha místech granulují. Dítě jsme preventivně pokryly pravidelnými dávkami antibiotik, abychom předešli možné infekci. Popálené plochy jsou totiž obrovskou vstupní bránou všemožných infekcí. Střídavý vzestup teploty, která je odrazem takto rozsáhlého traumatu, snižujeme léčivy, čípky a nebo sirupem. Abychom snížili její utrpení při denních převazech, konzultovali jsme stav a možnosti  s MUDr. Zýkovou z ARO Liberec a na její doporučení jsme začali dítě na převazy sedovat kombinací léků. Dítě je klidnější a občas i při výkonu lehce usne. Doktorka Zýková v Itibo byla, a tak přesně zná naše možnosti.

Před pár dny k nám  přijeli příbuzní malé Anitky z Nairobi. Už na jejich autu bylo vidět, že se pohybují v jiné oblasti, než většina našich pacientů. Luxusní tereňák toho byl důkazem. Po nějaké době jsme se dozvěděli, že vlastně přijeli s tím, aby malou Anitku odvezli do nějaké nemocnice. Když prý viděli a slyšeli, jakou zde má péči, rádi ji zde nechali a ještě se ptali, zda nepotřebujeme něco na podporu její léčby. Obvazy a sterilní gázové čtverce máme ve velkém množství, ale s čím "bojujeme", jsou speciální mastné tylexy, které přikládáme na rány, aby pak nedošlo k přilepení čtverců a následnému odtržení granulačních ploch. Dále pak speciální mast na popáleniny se stříbrem, která se dá sehnat jen ve větších lékárnách. Nakonec nám  nechali 10 000 šilinků, abychom za to nakoupili léky, které potřebujeme na její léčbu. Brali jsme to jako velké uznání naší práce, hlavně studentů, kteří se o stav Anitky svědomitě starají. Ještě večer naše stomatoložka Jindřiška jednomu mladíkovi z rodiny vrtala a dostavovala dva přední zuby. No, to byla komedie. Už předem téměř omdléval, jak se mu řeklo, že před vrtáním by měl dostat malou injekci s anestetikem proti bolesti. Nakonec to zvládl, ale po celou dobu výkonu ho musela jedna naše studentka Karolínka držet za ruku.

Na ambulanci v předchozích dnech byly tzv. standartní případy. Bolesti hlavy, bolesti břicha, bolesti zad či dětské choroby. Občas přivezli drobné úrazy na ošetření, a nebo na šití.

Domluvili jsme se, že v sobotu, kdy je v Itibo nejklidnější den a drží se pouze pohotovost, pojedeme do Kisumu, abychom nakoupili zmiňované léky pro malou Anitku a také pár krabic kachlíků, které nám schází k obložení stěn v novém operačním traktu lůžkové budovy.

Ráno byli všichni časně na nohou a zahájili "mobilizaci" směr Kisumu. Pořádně se natřít opalovacím krémem, předpokládali jsme totiž, že tam bude ještě o dost větší horko než v Itibo, dát poslední rady našim místním zdravotníkům ohledně medikace ležícím pacientům a vyrážíme. Cesta do Kisumu se dá jet dvěma trasami, my jsme zvolili zkratku, abychom zastihli otevřené obchody. V Kisumu bylo opravdu horko k zalknutí. První zastávku jsme měli v lékárně, kde jsme nakoupili vše potřebné na převazy a pak ještě rychle do "kachličkárny".

Nejen prací je člověk živ, jak se říká, a tak jsme horké odpoledne věnovali studiu přírody u Viktoriina jezera s vyjížďkou na malé loďce mezi hrochy a desítkami krásných ptáků. Plavba na loďce byla příjemná, jízdou jsme se alespoň trochu ovanuli vlhkým větříkem. Viděli jsme samici s mládětem a samce hrocha. Doktor Stejskal pojal výlet více méně studijně a vysvětloval, jak je nebezpečné,  koupat se v těchto vodách, které jsou plné člověku nebezpečných parazitů. No, ale pro místní to asi neplatí, protože se všude u břehu koupali s obrovskou radostí malé děti a dospělí konali svoji hygienu po celodenní práci. V podvečer jsme ještě nakoupili zásoby jídla a vody na další dny v Itibo a pod horkou africkou tmou jsme se vraceli domů, do Itiba.

Tak to bylo zase několik dnů, které jsme v Africe prožili a už se těšíme na další, copak budeme mít za nové zážitky?

Aleš Bárta, manažer projektu

Jak můžete zdravotní středisko v Itibu podpořit?

Fotogalerie

13 - 15 z 19

    4 5 6