Štěpán Kučera

ŠTĚPÁN KUČERA (1985) absolvoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK, tamtéž pokračuje v doktorandském studiu. Pracoval jako archivář, korektor, novinář, nakladatelský redaktor a PR pracovník v humanitární organizaci, dnes je redaktorem Salonu. Vydal knížku Tajná kronika Rychlých šípů… a jiné příběhy (Host 2006). Jeho texty jsou zastoupeny v různých sbornících, nejnověji v česko-německé čítance Naše krajina slov/Unsere Wortlandschaft (KAL 2012).

Povídka Blue Moon byla 3.1.2013 zveřejněna v Salonu, literární a kulturní příloze deníku Právo.

Celou povídku si můžete přečíst v knize Miliónový časy. Povídka pro Adru, kterou vydává na konci dubna 2014 nakladatelství Argo. Knihu si můžete koupit v každém dobrém knihkupectví nebo si ji můžete objednat zde. Svým nákupem podpoříte aktivity organizace ADRA. Děkujeme!

Blue Moon

Bylo po hurikánu. Silnici pokrýval písek, palmové listy a vyplavené mušle, trávníky v okolí se změnily v mokřady a brouzdaliště volavek. Marie došla pustou silnicí až k jezeru, ale nesvlékla se do plavek; dneska vstoupila do vody oblečená.

Hned si všimla, že i jezero je jiné než předtím. Udělala pár nervózních temp, když se voda zježila a vystřelilo z ní v několika skocích hejno malých rybek. Pelikáni vzrušeně kroužili nad hladinou, kousek od Marie se z vody vymrštila další ryba. Marii napadlo, jestli hurikán nevyhnal z bažin do jezera aligátory, a rychle doplavala zpátky ke břehu. Zemřít chtěla, ale ne takhle. Z jejího úmyslu teď zůstal jen oblak zvířeného bahna, které se zvolna usazovalo. Rackové na pobřežních lampách se chechtali. Marie vyskočila na kamennou hráz a nejistě sledovala vodu, jak se pomalu uklidňuje. Jezero Pontchartrain je třikrát větší než město New Orleans, stojící na jeho břehu, a má i nepoměrně víc obyvatel, pro něž jsou lidé jen pomalí a zřídkakdy nebezpeční vetřelci. Marii předtím nenapadlo vidět jezero jako svébytný svět, kam jí může být odepřen vstup...

Povídka pro Adru

Povídka pro Adru je projekt Salonu a humanitární organizace ADRA. Jde o cyklus povídek současných českých spisovatelů, propojený tématem cest – tohle téma jsme vybrali, protože humanitární pracovníci jezdí pomáhat po celém světě, a navíc budují cesty od člověka k člověku, řečeno vzletně. Text Štěpána Kučery se k němu vztahuje mimo jiné tím, že ho autor na cestách – v americkém New Orleans – napsal. To není tak banální konstatování, jak by se mohlo zdát, zvlášť když víte, že tou dobou prošel oblastí hurikán. A právě vylíčení neworleanského jezera Pontchartrain, které se bezprostředně po úderu nevyzpytatelného živlu probouzí do svého dalšího panenství, je pro mě na Štěpánově povídce to nejlepší.