Josef Moník
JOSEF MONÍK (1952) je prozaik a překladatel. Vydal sbírku povídek Neser bohy (Paseka 2004) a romány Psi bez rodokmenu (Paseka 2008) a Schweik it easy (Argo 2012). Z angličtiny a němčiny přeložil na tucet knih.
Povídka Hlídač majáku vyšla 7.2.2013 zveřejněna v Salonu, literární a kulturní příloze deníku Právo.
Celou povídku si můžete přečíst v knize Miliónový časy. Povídka pro Adru, kterou vydává na konci dubna 2014 nakladatelství Argo. Knihu si můžete koupit v každém dobrém knihkupectví nebo si ji můžete objednat zde. Svým nákupem podpoříte aktivity organizace ADRA. Děkujeme!
Hlídač majáku
V Bolinas nemusíte schovávat pivo do papírového sáčku. Můžete ho pít na ulici. Země poezie končí v oceánu básní, sežraná skála se svažuje do křiku racků jako ochrnutý drak do zkapalnělé hranice časových pásem. Tady vysypali do vody popel Janis Joplin. Rezidenti strhali dopravní značky, protože nestojí o cizince, tím méně o zástupce zákonné moci. Jsou to květinové děti v důchodu. Živí se deputátní výpomocí a rychlenou zeleninou s barevnými účinky. Je to tu rezervace kanabinoidních rostlinných druhů, vyžilých rockerů a drobných delikventů. Večer přijdou na verandu zestárlé gruppies; vybledlé tetování, zvadlá ňadra, kouří černý afghanistan. V ulici sedí na ráfkách poslední mikrobus VW omalovaný mrtvými symboly 60. let. Mír, buddhismus, volná láska. Všechno rezavé. Kolem běhají bezprizorní psi feťáků. Jsme v severní Kalifornii, čtyřicet kilometrů od San Franciska, moře je studené...
Povídka pro Adru
Povídka pro Adru je projekt Salonu a humanitární organizace ADRA. Jde o cyklus povídek současných českých spisovatelů, propojený tématem cest – tohle téma jsme vybrali, protože humanitární pracovníci jezdí pomáhat po celém světě, a navíc budují cesty od člověka k člověku, řečeno vzletně. Povídka Josefa Moníka líčí spíš cestu opačným směrem, cestu člověka od lidí; a zároveň zachycuje ovzduší svérázného samorostlého společenství v kalifornském Bolinas, které Josef Moník zažil na vlastní kůži a játra. „Veliká zátoka má jen asi padesátimetrové hrdlo a přes to se místní každoročně přetahují lanem s protější vesnicí. Výraznou postavou byl Pavel Beran z Vršovic, intimní přítel Allena Ginsberga ještě z Prahy. Zběhl od praporu, dneska bydlí v Berkeley, vzal si zrzavou Irku, má dvě děti, nekouří, nepije, a dokonce jogguje. Ale pořád jsou tu relikty starých časů: umělci, transvestiti a zombies,“ dodává autor ke své povídce, dobrodružnému americkému příběhu s náladou českých hospodských kecanic, který se čte na jedno nadechnutí.