Jaroslav Rudiš

JAROSLAV RUDIŠ (1972) vystřídal řadu povolání, pracoval mimo jiné i v Salonu, dnes se živí psaním literatury. Vydal například prózy Nebe pod Berlínem (2002, Cena Jiřího Ortena), Grandhotel (2006), Konec punku v Helsinkách (2010) nebo komiksovou trilogii Alois Nebel (2003–2005, spolu s výtvraníkem Jaromírem 99), podle níž napsal i scénář ke stejnojmennému filmu. S Igorem Malijevským provozuje literární kabaret EKG.

Povídka První Čech v Eisenhüttenstadt byla 7.6.2012 zveřejněna v Salonu, literární a kulturní příloze deníku Právo.

Celou povídku si můžete přečíst v knize Miliónový časy. Povídka pro Adru, kterou vydává na konci dubna 2014 nakladatelství Argo. Knihu si můžete koupit v každém dobrém knihkupectví nebo si ji můžete objednat zde. Svým nákupem podpoříte aktivity organizace ADRA. Děkujeme!

První Čech v Eisenhüttenstadt

Rozpálené černé poloprázdné parkoviště. Za mnou stojí malý obchoďák a všude kolem jsou napěchované paneláky, dávno spíš mrtvé než živé. Tak tohle je Eisenhüttenstadt, ocelové srdce Německé demokratické republiky dávno po infarktu. Konečná všech konečných, dál už je jen Odra a Polsko. Stojím u stánku, potím se a myslím na svou holku ztracenou pod kopcem. Nabízím české pivo a moc to nejde. Možná to horko, možná pátek, možná Eisenhüttenstadt, možná špatný svědomí, možná Lucie, vždycky je fajn mít to na co hodit. A najednou se přede mnou zjeví menší kulatý chlápek. Do očí mu skoro nevidím, na hlavě má naraženou kšiltovku. A nohy má snad kratší než ruce.

„Ty seš Čech?“ „No.“ „Tak to mi poser prsa. Já jsem taky Čech.“ „Rozumím.“ „Tomu nemůžeš rozumět. Já jsem jedinej Čech v tomhle městě, jedinej Čech v Eisenhüttenstadt. Kdyby se za to dávalo vyznamenání, tak já ho už dávno mám.“ „Tak to gratuluju.“ „Ale teď je všechno ve světě nějak vychýlený, i tahle moje jediná jistota je v tahu, další rána mýho života. Teď jsme tady dva. Ale já tady byl první!“ „Já vám to neberu.“ „Tohle tvoje slavný pivo, to mě sem taky přivedlo. Zrovna jako tebe. Uvařený s chutí a láskou… Ten slogan sedí.“ „No, asi by se dal vymyslet lepší.“...

Povídka pro Adru

Povídka pro Adru je projekt Salonu a humanitární organizace ADRA. Jde o cyklus povídek současných českých spisovatelů, propojený tématem cest – tohle téma jsme vybrali, protože humanitární pracovníci jezdí pomáhat po celém světě, a navíc budují cesty od člověka k člověku, řečeno vzletně. Jako bychom to téma vymysleli přímo pro Jaroslava Rudiše, věčného cestovatele Německem a milovníka vlaků. Rudišův text První Čech v Eisenhüttenstadt, nebo třeba i jen jeho první odstavec, by se hodil do čítanek jako ukázka typické autorovy dikce, jeho oblíbených témat a nálad – což rozhodně nemyslím jako kritiku, nezaměnitelný vnitřní svět, který čtenáře vábí k návštěvě, je znakem dobrých spisovatelů. První Čech v Eisenhüttenstadt patří k nejsvižnějším, nejčtivějším a zároveň svým způsobem nejvýraznějším příspěvkům, jaké jsme pro cyklus povídek pro Adru zatím získali.