Irena Dousková
IRENA DOUSKOVÁ (1964) patří k nejčtenějším českým spisovatelkám. Vydala trilogii próz Hrdý Budžes (poprvé Hynek 1998), Oněgin byl Rusák (Petrov 2006) a Darda (Druhé město 2011), sbírku básní Bez Karkulky (Druhé město 2010), napsala scénář k celovečerní pohádce Mucimutr (2011), divadelní adaptace knih Hrdý Budžes (2003) a Oněgin byl Rusák (2008) a věnuje se i publicistice.
Povídka Všichni tam jedou byla 4.10.2012 zveřejněna v Salonu, literární a kulturní příloze deníku Právo.
Celou povídku si můžete přečíst v knize Miliónový časy. Povídka pro Adru, kterou vydává na konci dubna 2014 nakladatelství Argo. Knihu si můžete koupit v každém dobrém knihkupectví nebo si ji můžete objednat zde. Svým nákupem podpoříte aktivity organizace ADRA. Děkujeme!
Všichni tam jedou
Špatně udržované parkety v Hotelu Hvězda vrzaly takovým způsobem, že to každému něco připomínalo. Nikoho ani nenapadlo ptát se, co je to za šlendrián a proč s ním něco neudělají. Hosté nebývali toho druhu, aby od noclehu v cizím městě očekávali zvlášť příjemný zážitek a bedlivě hlídali, zda je tato jejich představa dostatečně naplňována. Jinak by pravděpodobně raději bydleli na druhém konci náměstí v hotelu U Města Vídně. Ti zdejší byli skromní, pragmatičtí a řídili se téměř výhradně cenou, která byla relativně příznivá. Krom toho, pokud si vrzání vůbec uvědomili, uvažovali obvykle jen nad tím, co jim připomíná. Popřípadě se divili, že tu nějaké parkety vůbec ještě jsou.
Štamgasti a personál si to neuvědomovali už vůbec. Ani Vladimír nebyl výjimkou, jinak by tu sotva vydržel. Dlouhé hodiny tiše vysedával u malého stolku v rohu za barovým pultem. Zahalen v oblacích dýmu z desítek vlastních cigaret a velmi málo vytížen, snažil se jakž takž naplňovat svou roli recepčního. Ve skutečnosti spíš obyčejného portýra nebo něčeho mezi tím. Žádná recepce tu nebyla. Jenom ten jeden stolek v koutě lokálu, servírka a on. V létě bývaly servírky dvě. K nepočetným náhodným hostům přibyli turisté a před vchod byla vystrčena malá zahrádka, která obnášela několik nevzhledných plastových stolů a přiměřený počet bílých křesílek z téhož materiálu...
Povídka pro Adru
Povídka pro Adru je projekt Salonu a humanitární organizace ADRA. Jde o cyklus povídek současných českých spisovatelů, propojený tématem cest – tohle téma jsme vybrali, protože humanitární pracovníci jezdí pomáhat po celém světě, a navíc budují cesty od člověka k člověku, řečeno vzletně. Příspěvek Ireny Douskové se zabývá celonárodním šílením okolo jedné smutné cesty a vyjadřuje se k němu s přímočarostí, otevřeností a zároveň citlivostí, jaké známe z autorčiny dosud poslední – výborné – knížky Darda. Povídku Všichni tam jedou otiskujeme bezmála rok po události, o níž pojednává. Věříme, že takový odstup pomůže odpoutat pozornost od oné cesty, která se stala předlohou, a umožní vnímat text Ireny Douskové více nadčasově – třeba jako čtivou a vtipnou moralitu o lidských vlastnostech, které s žádnou konkrétní společenskou událostí nesouvisejí.
