Výsledky průzkumu pro ADRU: Češi chtějí vědět, kam jejich peníze jdou

V loňském roce jsme s agenturou IPSOS provedli průzkum, který měl odpovědět na otázku, jak se Češi staví k dárcovství. Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku internetové populace ČR ve věku 18-65 let na online panelu Populace.cz. Celkem se ho zúčastnilo 1000 respondentů. Přinesl zajímavé výsledky.

Z výzkumu například vyplynulo, že pro dvě třetiny lidí je problematika dárcovství příliš složitá. V nabídce neziskových organizací se totiž Češi často neorientují a projektů, které žádají o jejich podporu, je podle nich příliš mnoho. Řadu lidí pak od dárcovství odrazuje i netransparentnost dárcovských projektů, což potvrdily dva ze tří oslovených. „Právě proto je pro nás klíčové prezentovat naše aktivity co nejpřehledněji a informovat o nich srozumitelně, třeba skrze příběhy těch, kterým pomáháme a skrze zprávy z projektů. S veřejností se snažíme komunikovat přímo, a to jak na našich sociálních sítích, tak pomocí pravidelných newsletterů, ve kterých objasňujeme, jak je s penězi dárců naloženo,“ vysvětluje vedoucí oddělení komunikace a fundraisingu, Karolína Emanuelová.

Češi chtějí vědět, kam jejich peníze jdou

Prakticky každý oslovený (celkem 95 procent lidí) nejvíce přispívá na projekty, u kterých ví, kam přesně jeho peníze jdou. Více než dvě pětiny lidí také soudí, že podporovat by se měly hlavně projekty v České republice. Pro téměř sedm lidí z deseti je důležitá spíše pomoc konkrétnímu člověku než příspěvek na velký projekt.

„ADRA je organizace, která pomáhá jak v zahraničí, tak v Česku. Věříme, že v naší široké paletě aktivit si každý najde něco, co ho osloví. Trend, který ukazuje, že dárci spíše preferují možnost přispívat na konkrétní věci než na projekty, vnímáme dlouhodobě. Dárcům se snažíme v tomto vyjít vstříc například skrze portál eDonation.cz, kde je možné darovat prostředky na konkrétní položky v projektech, například na nádrže na vodu pro rodiny syrských uprchlíků v Libanonu,“ komentuje Karolína Emanuelová.

Klíčová je přímá zkušenost i reference

Velkou roli v postojích Čechů, jestli a komu darovat peníze, hrají podle zjištění průzkumu i demografické faktory, tedy například věk dotázaných či místo, kde žijí. „Starší lidé nad 55 let si častěji myslí, že se lidé do dárcovství nezapojují, protože je to netransparentní. S tím naopak nesouhlasí mladí lidé do 34 let. Podle lidí žijících ve městech by pak na charitu měli přispívat všichni. Starší lidé a spíše muži si častěji myslí, že by se mělo pomáhat jen při přírodních katastrofách,” přiblížil demografické aspekty zjištění průzkumu tiskový mluvčí ADRA, Jakub Charvát. „Podle našich dosavadních dárců, je klíčová přímá zkušenost i reference známých,“ zmiňuje.

Čtyři z deseti respondentů se také obávají, že si neziskové organizace nechávají většinu z darovaných peněz pro sebe. „Při fundraisingu čelíme hned několika výzvám, především zjednodušení celého procesu finanční pomoci. Data nám potvrdila, že se dlouhodobě ubíráme správným směrem - důležitou součástí naší práce jsou projekty v České republice a je pro nás samozřejmostí poskytovat transparentní informace dárcům o tom, kam jejich příspěvky směřují,” uvádí ředitel ADRA ČR Radomír Špinka. „Věříme, že máme jejich důvěru, ale je pravdou, že výroky některých státních činitelů na účet neziskových organizací snižují důvěryhodnost celého sektoru a dopadají negativně i na tuto oblast,” uzavírá.