Somálsko potřebuje mír
ADRA Česká republika

ADRA Česká republika

ADRA Česká republika

Array ( [0] => stdClass Object ( [id_category] => 42 [id_type] => 8 [id_alias_category] => [id_podstromu] => [id_parent_category] => 1 [id_document] => [id_root_node] => 1 [id_modul] => 10 [id_user] => 3 [id_layout] => [title] => Novinky [is_container] => [is_prefered] => [is_hide_column] => [is_perex] => [is_private] => [is_deleted] => [address] => [url] => novinky [urlfull] => novinky [password] => [poradi] => 24 [hloubka] => 1 [left_node] => 1592 [right_node] => 1593 [id_menu_vertical] => 928 ) )
Main banner

Novinky

Somálsko potřebuje mír

6.4.2012

Českou republiku navštívil v minulých dnech Joel Echevarria, ředitel ADRA Somálsko. Spolu s dalšími odborníky z celého světa se v sobotu 31. 3. zúčastnil Humanitárního kongresu pořádaného největšími českými neziskovými organizacemi. Vedle Andrease Pappa (Lékaři bez hranic, Rakousko) a Encha Gospodinova (ECHO) byl hostem panelu o situaci v Africkém rohu.

Joel pochází z Peru a pro organizaci ADRA pracuje už čtrnáct let, z toho čtyři roky jako ředitel pobočky ADRA Somálsko. Země je od začátku 90. let rozdělená na tři části, neexistuje zde centrální vláda, jih ovládají extrémisté z hnutí al-Šabáb. Zemi loni postihlo rekordní sucho, což vyústilo ve vyhlášení hladomoru v několika oblastech. Na humanitárním kongresu také zaznělo, že se jedná o nový typ humanitární krize, kdy je přírodní katastrofa kombinována s nepřehlednou politickou situací a nefungující správou. „Když někdy pracujete měsíc na jednom místě, máte co do činění s jednou skupinou, a příští měsíc přijde jiná skupina a jiná správa. Takto prostě koordinaci zajistit nemůžete, protože tam není žádná úřední moc, s kterou bychom mohli komunikovat,“ dokreslil situaci Joel Echevarria. ADRA se proto na místě pomoc snaží koordinovat s místní komunitou. Realizuje zde potravinové projekty či projekty věnující se obnově studní či vodních nádrží, podporuje však také rozvoj zemědělství a vzdělávání. Neustále ale také doznívá krize z loňského roku, akutní pomoc nadále potřebuje 2,5 milionu Somálců. „Ačkoli OSN již odvolala stav hladomoru, situace v řadě oblastí zůstává stále vážná a mnoho lidí trpí. Problémy se navíc mohou vrátit, protože deště, které měli začít v půli března, zatím nepřišly,“ líčí současný stav v Somálsku Joel.

Život obyčejných Somálců i práci nevládních organizací, jako je ADRA, navíc svými útoky komplikují i islamisté z hnutí al-Šabáb. Pro humanitární pracovníky tak Somálsko představuje jednu z nejnebezpečnějších zemí. V letech 2006 až 2008 zde na ně bylo spácháno 68 útoků, což tvoří 23% všech útoků na celém světě. ,,S napadením radikály se setkali i moji spolupracovníci. Nikoho neunesli, ale obsadili naše kanceláře a zadrželi zaměstnance. Drželi je však jenom hodinu. Kladli jim otázky a pak je propustili. Sebrali nám ovšem všechny naše věci,“ popisuje své zkušenosti Joel.

Panelisté na humanitárním kongresu se také shodli, že řešením situace v Somálsku je mír, zároveň však dodali, že míru nemůže být dosaženo vojenskou cestou. Podle Joela je však jediná cesta – naučit lidi, aby se o sebe uměli postarat sami. ,,Osobně si myslím, že neexistuje řešení v krátkém nebo středním časovém horizontu, protože mezinárodní společnost nebere případ Somálska vážně. Navíc al-Šabáb není jediný problém v zemi. Jsou tam lidé, kteří nechtějí situaci řešit, třeba někteří politici nebo obchodníci, kterým současný stav vyhovuje.“ Poukázal tím na skutečnost, že chaos panující v zemi, nahrává různým zločineckým skupinám. Koneckonců bezvládí v zemi vede i k tomu, že obyčejní lidé nemusí platit daně.



Kategorie: Aktuality



Fotogalerie