Jak se schvaluje celosvětový plán na udržitelný rozvoj
Dohodnout se není jednoduché - ve firmě malé či velké, v rodině, a koneckonců ani třeba ve dvojici. Představte si, jaká to musí být lahůdka, na něčem se dohodnout napříč 193 členskými státy Organizace spojených národů. Barbora Růžičková, doktorandka na VŠE, která se věnuje tématu Agendy 2030 v rámci své disertační práce, byla osobně u toho přesně v ten moment, kdy byla Agenda 2030 schválena.
Zeptali jsme se jí na pár otázek:
Báro, jak ses dostala k tématice udržitelného rozvoje? Je za tím nějaký osobní příběh?
Studovala jsem inženýrské studium s oborem mezinárodního obchodu, který mě sice zajímal, ale duševně neoslovil. Osobně pro mě byly vždy důležité hodnoty životního prostředí, přírody, udržitelné spotřeby, možnosti pomoci chudším a potřebným, duchovno a celková udržitelnost planety a hlubší smysl a naplnění člověka. V posledním ročníku inženýrského studia (2015) jsem měla tu možnost pracovat několik měsíců na stáži při Misi ČR při OSN v New Yorku, kde jsem byla pověřena druhým výborem (i vzhledem k mému ekonomickému oboru), avšak hlavní náplní byla poslední jednání Agendy 2030 udržitelného rozvoje. Téma mě nadchlo, stejně tak mě oslovila celková promyšlenost, ambicióznost a smysl, který OSN dokázala vtěsnat do jednoho dokumentu za pomocí vyjednávání se státními aktéry, neziskovými organizacemi, soukromým sektorem a dalšími skupinami. Po zhruba 3 měsících jsem se v problematice hluboce zorientovala a věděla jsem, že se udržitelnému rozvoji a naplnění Agendy 2030 chci věnovat i po skončení stáže v OSN. Následně jsem se odstěhovala do Paříže na stáž k Misi ČR k OECD, kde jsem nahlédla do detailů indikátorů k Agendě 2030 a rozvojové pomoci ODA, a následně jsem začala studovat doktorské studium PhD, ve kterém se snažím tomuto tématu věnovat jak vědecky, tak prakticky.
Každý víceméně souhlasíme s tím, že jsou oblasti jako je hlad nebo nerovnost palčivé a je potřeba s tím něco dělat. Proč myslíš, že je důležité formulovat něco jako Cíle udržitelného rozvoje?
Myslím si, že většina lidí si tuto problematiku uvědomuje, ale neví, co pro to mohou udělat - ať už jsou v pozici ředitelů firem, vysoce postavených politiků či jiní občané společnosti. Důležité proto bylo sjednotit názory, cíle a kroky, které by bylo možné hromadně podpořit, vyjít vstříc co nejvíce lidem, státům, epistemickým komunitám , organizacím a pokusit se najít společnou cestu. OSN jako takové je v oblasti bezpečnosti stále slabším hráčem, má však neskutečnou moc pro mezinárodní dialog – a jak se ukázalo – i pro dialog napříč nejen státy. Jsou ve světě témata jako náboženství či kultura, na kterých se svět neshodne, avšak jsou hodnoty, které spojují všechny státy světa a to by OSN mělo podporovat a zaštítit. Cíle udržitelného rozvoje tedy pomáhají stanovovat směr VŠEM státům světa (oproti předcházejícím cílům tisíciletí MDGs), stejně tak soukromému sektoru a občanské společnosti. Všechny cíle jsou navzájem propojené (jeden podporuje druhý), tudíž se dá mluvit o skutečně komplexním dokumentu globálního charakteru.
Když se v roce 2015 Cíle na půdě OSN schvalovaly, byla jsi přímo u toho. Jaké to bylo?
Musím říct, že je škoda, že tyto emotivní a zákulisní věci nemohou vidět běžní lidé, protože by je samotné cíle SDGs jistě oslovily více. Jednalo se o hromadná jednání mnoha různých stran a za celým vyjednáváním je spousta emocí a píle, rozhodně se tedy nejedná jen o právnický text plný opatření. Samotné finální schválení bylo jednání do noci a finální okamžik byl naplněný dlouhým potleskem ve stoje, úleva po celodenních i nočních jednáních a v sále se zástupci ze 193 zemí se všichni stali jednou „šťastnou“ blízkou skupinou lidí bez rozdílu. V průběhu vyjednávání bylo nejzajímavější částí vidět příspěvky a požadavky, cíle a sny konkrétních lidí ať už z řad celebrit (například Robert Redford ve směru k životnímu prostředí či Mark Zuckerberg ve vztahu k cíli 17 a propojení internetu k více lidem ve světě) nebo z řad hlav států, kteří se všichni k naplnění Agendy 2030 hlásí. Samotné formální vyjednávání rozhodně nebylo jen velkým zasedáním států, ale především jednání menších skupin, epistemických komunit a zvláště pak jednání na úrovni EU a skupiny G77 + Číny. Poslední 3 roky vyjednávání byly podpořeny také Otevřenou pracovní skupinou, která přispěla k samotné formulaci cílů. Od září 2014 pak vnikala mezivládní jednání, vznikl institucionální rámec, který zahrnoval vznik „Zasedání na vysoké úrovni“ (High-Level Political Forum), zreformovaný ECOSOC a také se pracovalo na určení prostředků implementace (finanční rámec), tudíž byl založen také Mezinárodní výbor expertů.
Myslím si, že největším problémem většiny lidí a zejména mladistvých je neschopnost vidět propojenost a návaznost svých činů nebo všech dějů na této planetě. „Adra“ i „OSN Česká republika“ vytvořily mnoho poutavých a vysvětlujících videí, která problematiku objasňují a přiblíží tak cíle SDGs všem občanům, zejména dětem. Základem je vlastní motivace, porozumění a zamyšlení, nejen sdělení faktů. V současné době existuje velké množství filmů (například „Člověk“ (v originále Human); „Domov“ (originál Home); „Je s námi konec?“ (v originálu Before the Flood), které by lidé měli vidět. Ve školství je samozřejmě možné zavést také semináře udržitelného rozvoje, doporučit četbu v této oblasti (zejména světových odborníků na problematiku, například J. Sachse) a diskutovat globální témata ve třídách. Pokud to možnosti dovolí, je vhodné dětem „darovat“ vlastní zážitky a zkušenosti například cestováním (výlety do těchto institucí, návštěvy organizací, konferencí, výlety do přírody, spolupráce s firmami, neziskovými společnostmi – viz nedávná komiksová soutěž o cílech SDGs s ADRA CZ a další…).
Pro učitele, kteří chtějí začlenit jeden či více Cílů udržitelného rozvoje do výuky, máme připraveny metodiky na našem webu: https://www.adra.cz/opravdovysvet/pro-pedagogy
Kategorie: Oddělení vzdělávání
